Měli jsme doposud celkem 10 prezidentů, kteří byli různí, měli různé zdravotní problémy a ve funkci byly v různě těžkých dobách. Proto také není možné udělat ani přesnou statistiku a napsat přesný recept, podle kterého by český prezident měl být vybrán. Je však možné udělat si určitý přehled a laické vyhodnocení.
Délka vzdělání o úrovni prezidenta malého státu, jako je Česká republika (nebo bylo Československo či Protektorát Čechy a Morava), nerozhoduje, dokonce se zdá, že nejvyšší vzdělání svádí k monarchistickým či diktátorským sklonům (Husák, Beneš, Klaus).
Důležitější než vzdělání se jeví délka politické praxe. Ta rozhodovala při volbě všech komunistických prezidentů (mimo Svobody). Vzhledem k utajovací mánii veřejnost neznala zákulisní jednání uvnitř KSČ, která vrcholila jednohlasnou volbou. Podle informací, které na veřejnost pronikaly z nižších komunistických orgánů, dalo se usuzovat, že uvnitř strany probíhaly stejně tvrdé a zákeřné boje, jako probíhají v současné politice. Komunistický prezident jistě vycházel z kompromisu méně mocných proudů ve straně. Poslanci Národní fronty pak neměli jinou možnost, než hlasovat o tom, o čem se rozhodlo na ÚV KSČ.
Při volbě prezidenta hrál velkou roli vyšší věk kandidáta. Nejstarší nováčkem v prezidentské funkci byl Svoboda, jemuž bylo sedmdesát tři let, nejmladší byl jedenapadesátiletý Beneš.
Pokud by volba prezidenta probíhala v duchu, v jakém probíhaly předcházející volby od roku 1918, jevil by se jako průměrný kandidát muž ve věku 60 let, který chodil 15 let do školy (základní 8-9 let + 6 let), muž, jemuž při vstupu do politiky bylo 38 let (má tedy v době volby 22 let politické praxe).
Doba v prezidentské funkci. | |||
1. | Masaryk | 17 | |
2. | Husák | 14 | |
3. | Havel | 13 | |
4. | Novotný | 11 | |
5. | Hácha | 7 | |
6. | Svoboda | 7 | |
7. | Klaus | 7 | |
8. | Beneš | 6 | |
9. | Gottwald | 5 | |
10. | Zápotocký | 4 |
Žádné komentáře:
Okomentovat