Slovenská strela.
(Předcházející část)V druhé polovině třicátých let mohla československá veřejnost být pyšná na skvělý výrobek československého průmyslu. Tím výrobkem byla Slovenská strela, motorové vozy, jejichž název už vyvolával respekt.
Výrobu dvou motorových vozů pro rychlost 130 km/h si v roce 1934 objednalo československé ministerstvo železnic u Tatry Kopřivnice. Projekt byl veden Hansem Ledwinkou, šéfem konstrukce. V roce 1935 se k němu připojil i vsetínský elektrotechnik Josef Sousedík, jenž navrhl ojedinělou konstrukci elektromechanického přenosu výkonu, kterou si v roce 1936 si nechal patentovat.
Stará Hlavná stanica v Bratislave.
Do pravidelného provozu byly oba vozy, označené jako M 290.001 a 002, nasazeny 13. července 1936, přičemž jejich domovskou stanicí se stala Bratislava. Jezdily na trase Praha – Brno – Bratislava průměrnou cestovní rychlostí 92 km/h (parní vlaky v té době jezdily průměrně 68 km/h). Jízdní doba byla 4 hodiny a 51 minut včetně zastávky v Brně, která trvala 35 minut.
Nádraží v Brně.
Během druhé světové války byly oba vozy kvůli nedostatku nafty odstaveny. Po válce už na pravidelnou dopravu nebyly nasazovány. Vůz M 290.001 byl definitivně odstaven v roce 1953 a převezen do ŽOS Šumperk. Později se dostal do Vagónky Studénka, kde chátral a na začátku 60. let vyhořel. Vůz M 290.002 byl příležitostně ve vládním provozu do roku 1960, kdy byl předán do muzea Tatry Kopřivnice. V současnosti má označení M 290.001.
Hlavní nádraží v Praze.
Vláda ČR schválila 8. února 2010 rozšíření fondu národních kulturních památek (NKP). Vedle dalších sedmatřiceti objektů byla mezi národní kulturní památky zařazena i Slovenská strela. Tím zřejmě byly ukončeny podnikatelské snahy používat Slovenskou strelu pro dopravu turistů. (Pokračování) (R.Fischer a kol.)
Žádné komentáře:
Okomentovat