Historie života na kolejích (20).

Vlaky ve válkách.

(Předcházející část) Významnou roli železnice sehrávala ve válkách a revolucích. Poprvé nesměle zasáhla do revolučního roku 1848, například umožnila útěk císařského dvora i rakouského parlamentu z rozbouřené Vídně na střední Moravu.

Arestanti Švejk a Marek jsou v Č.Budějovicích vedeni do vlaku, který odjíždí na frontu.

Více už se železnice uplatnila v rakousko-pruské válce a hlavně v nejkrvavější válce 19. století, jíž byla válka Severu proti Jihu. Rychlé a pohodlné přesuny vojáků a těžkých zbraní, rychlé zásobování a předávání zpráv přispívaly k tvrdším bojům a k prodlužování válek.

Legionáři v kruté sibiřské zimě.

Výstavba tratí v druhé polovině 19. století byla také přípravou na velké masakry, které přišly ve 20. století. První světová válka už se prakticky odehrávala na kolejích a v jejich blízkosti. Stačí vzpomenout knihu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, kde větší část děje se odehrává ve vlaku. Vagóny se staly pojízdnými kasárnami. Mimo vojáků, zbraní vlaky připravovaly uprchlíky z oblastí, kde se vytvořily fronty. Anabáze legionářské československé Sibiřské armády byla v podstatě několikaletá cesta vlakem od Zborova do Vladivostoku.

Mobilizace čs. armády v září 1938

Na železnici spoléhala i československá armáda v roce 1938, i když předchozí události ve světě (válka v Habeši a ve Španělsku a anšlus Rakouska signalizovaly, že pro nové způsoby vedení boje je železnice pomalá a neobratná. Její akční rádius je dán kolejemi. Československo však bylo prodáno v Mnichově, a po vzniku protektorátu Českomoravské dráhy sloužily německé armádě, nikoli jako pojízdná kasárna v 1. světové válce, ale k přepravě zbraní a zásob na východní fronty. Sloužila i při transportech vězňů, zajatců a uprchlíků. (Pokračování). (Robert Fischer)