Čeští výzkumníci
vyvinuli takzvanou chromozomovou strategii, která umožňuje poznání pšeničného
genomu. To výhledově nabízí šlechtění výnosnějších odrůd plodiny, která živí
třetinu nestále přibývajícího lidského pokolení: na světě bude brzy osm miliard
hladových krků.
Lidstvo se ocitlo na
prahu šlechtitelské revoluce, neboť získalo přístup ke klíčové dědičné
informaci pšenice. K zásadnímu objevu, jemuž časopis Science věnuje hned čtyři
studie, přispěli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z
Centra regionu Haná.
Žádná jiná
zemědělská plodina se nepěstuje na tak velké ploše jako pšenice. Zemědělci ji
každoročně vysejí na 215 milionech hektarů. Se sklizní 700 milionů tun stojí
pšenice za kukuřicí a rýží na třetím místě. Je však oproti nim bohatší na
bílkoviny, a tak obě plodiny v produkci bílkovin trumfne. Oproti mnoha dalším
zemědělským plodinám má pšenice i tu výhodu, že jejích 25 tisíc odrůd dává
dobrou úrodu za velmi různorodých podmínek.
Znalost
takzvaného genetického plánu usnadní vývoj
molekulárních značek (markerů), na nichž jsou založeny nové metody šlechtění využívající
metody molekulární biologie a genomiky. To představuje významný krok k dosažení
konečného cíle Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC),
jímž je úplné přečtení dědičné informace. Ta je u pšenice, jež vznikla ze tří
planě rostoucích travin, pětkrát větší než u člověka. Díky metodě vyvinuté v ČR
by se tak mohlo stát do tří let.
Celý projekt, na
jehož konci jsou nynější čtyři přelomové články, trval něco přes dva roky.
Podílelo se na něm 37 laboratoří z konsorcia IWGSC, ale hlavní podíl měly tři.
Tři klíčové laboratoře: Praha, Norwich, Mnichov. Odkaz
Žádné komentáře:
Okomentovat