Anonymní síly spotřebitelů, které každý den dávají někomu svůj hlas na svobodném trhu prostřednictvím své peněženky, určují znovu a znovu, kdo bude kapitalistou, kdo se kapitalistou nestane, protože mu lidé žádné peníze nedají, a kdo přestane být kapitalistou, protože přijde někdo jiný, kdo to bude umět dělat lépe.
V socialismu musí nově příchozí potěšit ty, kteří už nějakou moc mají. Socialismus nemá rád příliš výkonné nováčky. Byrokratická mašinérie neodměňuje úsilí a výkon, ale servilní vztah k nadřízeným. Mladí jsou závislí na laskavosti starších.
Zavedení kapitalisté také nemají rádi příliš výkonné nováčky. Ale na rozdíl od byrokratického systému jsou jejich možnosti omezené. Na svobodném trhu nejsou schopni zabránit zákazníkům v hlasování. Každá koruna má právo hlasovat.
Zákazníci jsou bez ohledu na původ a třídu privilegovaná kasta. Udělají z chudáka boháče a z boháče chudáka. Je těžké s nimi vyjít. Samý rozmar a vrtoch, stále se měnící a nepředvídatelný. Nezajímají je minulé zásluhy. Jakmile jim je nabídnuto něco, co se jim líbí více nebo je levnější, opustí své předchozí oblíbence. Nic je nezajímá více, než jejich vlastní uspokojení. Nezajímají je postranní úmysly ani pocity kapitalistů.
V socialismu nejsou ani podnikatelé, ani kapitalisté. Ale to neznamená, že nebudou existovat rozdíly ve společenském postavení. Budou lidé, kteří budou vydávat rozkazy, a lidé, kteří je budou muset poslouchat. A lidé, kteří budou připravovat plány, a lidé, kteří je budou muset odpracovat.
V socialistické společnosti neexistují třídy, jak říkal Karel Marx. Ale jsou nahrazeny nesmiřitelným konfliktem mezi těmi, kteří jsou servilní ke státnímu aparátu, a těmi, kteří nejsou. A je přirozeně lidské, že každý diktátor dává přednost těm, kteří chválí jeho činy.
Kapitalismus je progresivní, socialismus nikoli. Podporovatelé socialismu o sobě říkají, že jsou progresivní, ale přitom doporučují systém, který je charakterizován striktním dodržováním rutiny a odporem ke zlepšení. Říkají si liberálové, ale jejich cílem je zrušit svobodu. Říkají si demokraté, ale směřují k diktatuře. Říkají si revolucionáři, ale přejí si všemocný stát. Slibují rajskou zahradu, ale plánují transformovat svět na jednu velkou poštu. Každý, kromě jednoho, bude poštovním úředníkem v kanceláři. Jaká to noblesní idea, za kterou je třeba bojovat.
Proti této šílené agitaci je dostupná jediná zbraň: rozum. Stačí obyčejný selský rozum, který zabrání, aby se člověk stal obětí iluzorních fantazií a prázdných frází.
Napsal po druhé světové válce Ludwig von Mises .
Žádné komentáře:
Okomentovat