Zlatá Ester a Devadesátky. Zahradníček komentuje

 8.2.2022; 17:05 - Už druhý týden se střední Evropou cloumá vichřice a na únor bílý, co pole sílí, to při teplotách nad nulou zatím příliš nevypadá. Spíš nějaké závěje můžou potrápit, pokud by při sněhových přeháňkách ve dne mrzlo alespoň tak (-5°C) jako v amerických státech Iowa či Missouri. Pamětníků tuhých únorových zim s dvoumetrovými závějemi, jaké v českých zemích bývaly ve 40. letech i v nížinách, už moc není, a tak mladší generace spíš uvěří, že krutou zimou jsou Nohavicovy kalamitním 4 cm sněhu u muzea.

Obdivovatelé zimních sportů nyní začínají hltat zprávy a televizní přenosy z čínského Beijingu. Po dnešním vítězství odvážné Ester Ledecké se zájem o zimní olympiádu jistě prudce zvýší. Spousta lidí jí přeje zopakování úspěchu z Koreje, odkud si vezla 2 zlaté medaile. Nechceme toho od jedné skromné sportovkyně moc? Postavit se na jedno nebo dvě prkýnka a pádit stokilometrovou rychlostí s kopce, který by normální smrtelník sotva slézal po čtyřech, vyžaduje velkou odvahu.

Olympiádu zahájili hráči curlingu, sportu, který v českých zemích není příliš známý, ale jak bylo na obrazovkách možné vidět, je to sport, který kvůli  menší ledové ploše je oblíbený v mnoha zemích, i těch, v nichž zamrzlé vodní hladiny ani neznají. Jedná se o nový sport, jehož průkopníky u nás byla Šumava. Asi v roce 1968 se tento sport dostal z Bavorska na přírodní led v jižních Čechách. Hrálo se jen, když mrzlo. Tehdy ještě mrzlo skoro celou zimu. Říkalo se tomu "lední metaná" a hrála se dokonce 1. liga za účasti týmů pouze ze šumavských městeček. V 70. letech se tento sport stěhoval na umělý led, a tak se začal ze Šumavy vytrácet. Na zimních stadionech kraloval hokej, jenž byl ochoten ustoupit maximálně krasobruslení.

Se Šumavou souvisí i jedno dnešní jubileum. 8. února 1924 se v Zábrdí u Prachatic narodil Josef Hasil, pozdější převaděč lidí přes hranice, zvaný "Král Šumavy." Zemřel ve věku 95 let v americkém Chicagu.

O čtvrt století později, po útěku Krále Šumavy do USA, měli komunisté další problémy s politickými odpůrci. Byla sepsána Charta 77, což byl požadavek na dodržování Charty lidských práv v Československu. Informoval sice o ní zahraniční rozhlas, ale jinak lidé v Československu by o ní nic nevěděli, kdyby komunisté sami o ní nemluvili, a nezaútočili na umělce, které svolali do Národního divadla, kde jim předložili  k podpisu Antichartu, což byl souhlas s politikou KSČ. Podepsali všichni, mimo Ilji Racka, herce Divadla Na Vinohradech, a členů brněnského Divadla na provázku. Umělci dodnes tvrdí, že do Národního přišli a podepsali, protože jim šlo o existenci, i když s KSČ prý nesouhlasili. 

Komunisté věděli, že mezi umělci je na prvním místě zájem prosadit se na obrazovce a ve filmu. Proto na ně zaútočili. I když umělcům nikdo přímo nevyhrožoval, šuškanda vykonala své: "Kdo nepodepíše, půjde k lopatě." Je možné, že Anticharta byla akcí StB. Je možné, že záměrem Anticharty bylo ušetřit peníze na mzdy umělců, neboť byli prakticky placeni státem. Donutit je pracovat za almužnu. Po 45 letech lze vyslovit názor, že Charta 77 nebyla výzvou k svržení komunistů, jednalo se jen o gesto - zkoušku, kolik KSČ snese. Rovněž Anticharta nebyla podporou KSČ, jednalo se jen o napodobeninu komunistických voleb, v nichž 99,98 % voličů dávalo hlas KSČ. Rozdíl u Anticharty byl v tom, že umělci hlasovali veřejně.

Česká televize vyrobila a pustila na obrazovky seriál Devadesátky. Jedná se o zajímavý seriál natočený hloupě. Proti seriálu 1. oddělení je to odvar, i když tvůrci měli nevídané možnosti natočit kvalitní dílo. Události okolo Jonáka a Orlických vražd byly nesčetněkrát popsány, takže různé změny a doplňky pamětníky neoslní, spíš pobouří. Rušení dialogů pouličním hlukem a hudebními pazvuky, nesvědčí o tom, že tvůrci znají zvyklosti diváků. Jinou neřestí je umělé prodlužování děje. Filmaři samozřejmě mají právo na úpravu děje a tím na ovlivnění názorů veřejnosti.

Pokyny k vraždění v devadesátých letech dali Havel a Klaus, každý ovšem jiným směrem, i když rozdílu v zabíjení moc není. Havel v jakési šlechetnosti "Lépe osvobodit všechny zločince než věznit jednoho nevinného člověka (politického vězně)", Klaus se záměrem převést státní majetek do vlastnictví nejchamtivějších a  nejotrlejších lidí "Ekonomika musí předběhnout právo." 

Začalo to ovšem čtyřmi vraždami na oslavu nabyté svobody. Propuštěným vězňům Josefu Kottovi na to společně s komplicem Michaelem Kutílkem stačilo v roce 1990 pouhých 26 hodin. Pronikli tak do učebnic kriminalistiky jako první polistopadoví sérioví vrazi. Zákonodárci ovšem šalamounsky stačili zrušit trest smrti. Takže bez bázně z oprátky následovaly další a další vraždy, z nichž spousta je dodneška neobjasněných.

První únorový víkend přinesl zahájení jarní část první fotbalové ligy. V Praze se zrodila jedna z největších českých fotbalových senzací (pražská media o tom zarputile mlčí), když stamiliony korun napumpovaná doposud ligu vedoucí Slávie Praha prohrála doma se suverénně poslední Karvinou. Sparta Praha v Českých Budějovicích uhájila nerozhodný výsledek, i když hráči Dynama jí míč moc nepůjčovali, ale gól vstřelit nedokázali. Viktorie Plzeň si po zápase s Hradcem Králové hodně oddechla, neboť se o vítězství 1:0 třásla po většinu času. Votroci totiž hráli po celém hřišti přísnou osobní obranu a fauly nešetřili, co osobní souboj to faul. To je zřejmě jediná věc, o kterou trenér Koubek (70 let) dokázal obohatit český fotbal. Viktorie Plzeň se po čase opět vyhřívá na prvním místě.

Josef  Zahradníček