neděle 12. prosince 2021

Popelka vládne středoevropským vánocům

Už od roku 1973 se o vánocích na obrazovkách televizorů objevuje dojemný příběh "Tři oříšky pro Popelku." Každoročně si televizní diváci přejí nesmrtelný česko-německý film s Libuší Šafránkovou (1953-2021) v hlavní roli vidět. 

Libuše Šafránková jako Popelka

V českých zemích je autorka pohádky "Popelka" napsané v letech 1843-1845 vydávána na ideální Češku. Film se promítá i v Rakousku a Rakušané jsou zase hrdi na to, že autorka pohádkového příběhu se oficiálně narodila ve Vídni (8. okres) 4.2.1820 jako nemanželské dítě a dostala jméno Barbara Nowotny. Jako matka je uvedena Thereza Nowotny, pradlena kněžny Katariny Wilheminy Zaháňské, majitelky několika panství ve Slezsku a v Čechách včetně zámku Ratibořice.

Ohledně narození Barbary Nowotny se ve Vídni objevuje spousta pochybností. Litovala ratibořická kněžna svou pradlenu tak, že ji odvezla rodit do Vídně? To nemá logiku. Podezření, že matkou Barboary Nowotny nebyla Thereza Nowotny, ale samotná paní kněžna (či jiná šlechtična), která musela kvůli nezveřejnitelnému jménu otce porod utajit a dítěte se zříci, nelze dnes dokázat ani vyvrátit. Rovněž datum narození se mnohým badatelům nezdá pravdivý, je prý pravděpodobnější, že Barbara Nowotny se narodila už v roce 1816. Jejím úředním otcem se dodatečně, až v létě 1820, stal kočí  ratibořského panstva Josef Pankl. 

Barbara Nowotby až do pěti let mluvila pouze německy, česky se začala učit až v pěti letech, kdy poznala svoji českou babičku. O ní později (1855) napsal knihu Babička, která v se v Čechách už dočkala 350 vydání, přeložena byla do 40 jazyků.

Barbara Nowotny si začala přivydělávat psaním pohádek, k nimž podklady sháněla mezi venkovským lidem. V roce 1837 se Barbara Nowotny provdala za státního úředníka Josefa Němce (1805-1879) a během 4 let porodila 4 děti (1838, 1839, 1841, 1842). Josef Němec jako úředník cestoval po monarchii a domů se vracet sporadicky, v roce 1850 byl Němec kvůli náhodným kontaktům s pražskými revolucionáři přemístěn napevno do Uher.  V roce 1942 začala své spisy uvádět pod jménem Božena Němcová. Přesídlila do Prahy, kde měla mnohem více osobní volnosti než při mateřských povinnostech v tradiční venkovské rodině a mohla zplna užívat společenského života, na který však příjmy z psaní pohádek nestačily. 

Božena Němcová zemřela 21.1.1862 (rakovina). Až za několik let po její smrti, když ve víru porevolučních událostí už zapadl její nevázaný život v zapomnění, začala českými národními obrozenci být objevována jako velká česká vlastenka. Kolem Němcové se postupně vytvořil dvojí mýtus: na jedné straně dokonalý učebnicový obraz vzorné ochranitelky českého národa (Z. Nejedlý, J. Fučík), na druhé straně „antimýtus“ morálně nekonvenční spisovatelky, s bouřlivým milostným životem a touhou patřit za každou cenu k vyšší společnosti.  Božena Němcová se jako glorifikovaná národní buditelka dostala po roce 1918 do učebnic, po vzniku samostatného českého státu na současnou bankovku 500 korun českých

Popelku lze na konci roku 2021 a na začátku roku 2022 spatřit v německém jazyce na obrazovkách těchto středoevropských televizních stanic:

12. 12., 15:50 hod. SWR

24. 12., 8:10 hod., ORF 1; 12:10 hod., ARD; 16:00 hod., NDR; 18:50 hod., ONE; 20:15 hod, WDR

25.:12., 9:55hod,  ARD

25. 12., 16:10 hod. MDR

26. 12., 16:35 hod. SWR

1. 1., 14:30 hod. rbb

2. 1., 12:00 hod. Kika

6. 1., 8:30 hod. Bayern

Žádné komentáře:

Okomentovat