7.10.2021; 8:20 - O počasí dnes můžu napsat jen to, že mě včera nepotěšilo, především ten chlad a déšť. Tlak vzduchu šplhá neobvykle vysoko, což může být předvěstí další změny povětrnosti. Nemám rád změny v přírodě, ani v životě, ničí mě fyzicky i psychicky.
Drobný déšť mě zahnal k počítači, kde jsem na nějakém webu narazil na dotazník. 34 otázek bylo vybráno z volebních programů stran. Odpověď na Butonech "ano" nebo "ne." Otázky dost hloupé. Např. "Souhlasíte se stavbou dalších bloků jaderných elektráren?" "Souhlasíte s povinným očkováním zdravotníků?" "Přejete si vystoupení z EU a NATO?" atd. celkem 34 otázek.
Zvládl jsem to, i když jsem některé odpovědi "pálil od boku." Výsledek mě přesto zděsil. V žebříčku stran se na posledních čtyřech místech umístily: KSČM, Spolu, Trikolóra a SPD. Tedy silácké strany s malým citem pro představy o spokojenějším životě člověka venkovského. Do čela jsem prostřednictvím dotazníku nechtěně zvolil Starosty, o nichž téměř nic nevím. Šokem pro mne je druhé místo Zelených, které nesnáším už 30 let. a teď jsem se dozvěděl, že s nimi sympatizuji.
Při pohledu na prvorepublikovou volební statistiku, kdy zásluhou venkovského programu stát prakticky 20 let vedla agrární strana, je zřejmé, že současné politiky a novináře venkov zajímá pouze formálně, a to jen před volbami. Jinak by v dotazníku byla například otázka "Chybí vám v obci pracovní příležitosti?" "Vadí vám, že musíte na nákup potravin jezdit 15 km a k lékaři 25 km?" nebo "Měl by vaší obcí projíždět autobus víckrát než dvakrát denně?" Městský politik nemá o životě na vsi představu, ale na dálku ji chce řídit. Klidně zakáže vytápět domy a diví se, proč se lidé stěhují do měst. Místo, aby se informoval na místě, vysvětlení hledá na univerzitách.
Veřejná doprava na vesnicích je, ale téměř nikoho nevozí, protože jízdní řády sestavují lidé, kteří ji nepotřebují. Bezedná díra na státní peníze. Na přání starostů jsou dováženy děti do škol, dopravci zase si zařídí jízdní řády tak, aby spoje nenavazovaly na železnici a jinou konkurenci.
Pokud se jedná o českou železnici, je to sice kočkopes, kde pomalu každý pražec vlastní někdo jiný, ale osobní doprava ve vlacích je v českých krajích pořád ještě možná. Zatím Evropa ještě příliš nekopíruje USA, kde osobní vlaky a regionální tratě začali rušit na konci 60. let minulého století. Američan bez auta je výjimkou. Minulostí tam jsou i nádražíčka v malých obcích. Stanice rychlíků jsou od sebe vzdáleny průměrně asi 150 km. Jinak železnice v USA jsou zaměřeny na dálkovou nákladní dopravu mezi jednotlivými státy. Nákladních vlaků o 100 a více vagónech v USA jezdí neuvěřitelné množství. Spoustu zboží je přepravováno i po řekách.
Vodní doprava je nejen levná, ale dokonce výnosná. Nedivím se se prezidentovi Zemanovi, který o lodní dopravě něco ví, že navrhuje průplav Dunaj-Odra. Se současnými stavebními stroji by to nebyl technický problém, jde spíš o problém politický. Když může ČR být tranzitní zemí pro silniční dopravu, která nejvíc zemi zamořuje emisemi a prachem, proč by nemohla být tranzitní zemí pro železniční a vodní dopravu.
Státy včetně ČR těží ohromné částky ze silniční dopravy nákladní i individuální. Daň z pohonných hmot, prodeje vozidel, pojištění atd. to jsou novodobé zlaté doly. Proto také britská vláda se snaží provoz dopravy a zásobování obnovit za každou cenu. Všude v Londýně je slyšet výčitky "To jste si odhlasovali v Brexitu." Všichni na Brexit nadávají, nikdo se nechce přiznat, že pro něj hlasoval. Stará dobrá Anglie už moc se neliší od nestálé prolhané Evropy a divokého Východu.
S ostrovní zemí mají nyní problémy pražští fotbaloví vlastenci. Diskusní příspěvky na českých webech stále plných rasistických nadávek se od Romů a imigrantů nyní přeorientovaly na skotské fotbalisty a novináře. Přesto fotbaloví bossové i někteří politici do světa vykřikují, že v České republice rasizmus ani diskriminace nejsou. Rasizmus tady byl vždy, stačí připomenout konec 19. století, proces s Hillsnerem a masové obviňování židů z rituálních vražd. Šlechtění českého rasizmu do současné podoby začalo za protektorátu, kdy ani v českých novinách nechyběly karikatury a hnusné vtipy o židech.
Po válce český rasizmus splynul s českým nacionalizmem a napadán byl každý, kdo se od pražské normy dokonalého Čecha odlišoval barvou pleti, náboženstvím, tělesnou podobou, řečí či původem. V procesu se Slánským skončilo na šibenici 10 lidí židovského původu, další byly odsouzeni k dlouhým trestům vězení. Ještě v 70. letech se v hospodách veřejně zpívaly písně o škaredých a zákeřných židech. Nyní se stali terčem rasistických posměšků fotbalisté černé pleti. Centrem českého rasizmu je samozřejmě Praha, kde se extremizmus snadno ukryje před světem, al ez Prahy se rasizmus jako potrava agresivní vlastenecké lůzy šíří po celém státě.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat