Pašijové hry v Hořicích na Šumavě

Pašijové hry se v Hořicích na Šumavě zřejmě hrály už v 13. století. Slavná tradice však začala na počátku 19. století, když v roce 1816 hořický tkadlec Paul Gröllhesl napsal text hry s názvem: „Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlohra o pěti jednáních s předehrou.“ Tato hra se v prvních letech hrála o postních nedělích a o velikonocích. Hrálo se bez kostýmů v hospodách.

 Protože pověst hořických pašijových her rok od roku rostla a postupně se šířila stále do větších dálek včetně zahraničí a přibývalo diváků, rozhodlo se městečko dát spontánní tradici nějaký systém a úroveň. Profesor krumlovského gymnasia Josef Johann Amman s proboštěm Karlem Landsteinerem přepracovali text a Josef Jungmann složil scénickou hudbu. Zároveň byla postavena divadelní budova, ve které bylo hlediště pro 2000 diváků.

Při prvním slavnostním představení v novém divadle 25. června 1893 účinkovalo na 300 herců.  Hned v prvních dvou letech do divadla přišlo téměř 40 000 diváků. Hrálo se i v letech následujících, až do roku 1898. V roce 1897 byla zahraničními filmaři hra natočena na filmový pás. Jednalo se vůbec o první film natočený na českém území. Další představení byla hrána v letech 1903, 1908, 1912, 1923, 1927, 1930, 1933, 1936. Všechna tato představení byla v německém jazyce.

Během druhé světové války se nehrálo, z divadla se stal vojenský sklad. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 se osídlenci pokusili na tradice bývalého obyvatelstva navázat, Jaroslav Tomáš Vetešník s kájovským farářem Antonínem Melkou hru upravili do české podoby a v roce 1947 byly pašijové hry poprvé v historii hrány česky. Nadšení účinkujících bylo ohromné, pokračovalo i v roce 1948, ale to bylo na dlouhou dobu vše. Po převratu v roce 1948 pro pašijové hry nebylo příznivé ovzduší. V divadle byly ustájeny ovce a uložena sláma. V roce 1966 byla budova hořického divadla zbořena.

Pašijové hry však neupadly v zapomnění, po listopadovém politickém zvratu znovu došlo k jejich vzkříšení. Hned po pádu totality byla v roce 1990 založena „Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě.“ Nový text hry napsal Jindřich Pecka, hudbu Jaroslav Krček.

Protože staré divadlo už neexistovalo, na návrh jistého studenta obec využila příhodného terénu a postavila přírodní amfiteátr s pěti sty krytými sedadly. K obnovení hořických pašijových her došlo v roce 1992, po pětačtyřicetileté odmlce ochotníci z Hořic a okolí nacvičili nově zpracovaný text biblického příběhu. V prvních čtyřech letech bylo sehráno 36 představení.

Pašijové hry se od té doby v Hořicích na Šumavě hrají každoročně. Je však možné - leccos tomu napovídá -  že z této staré šumavské lidové tradice se udělá výnosný obchod, předá se profesionálním umělcům, přemístí do Prahy jako další lákadlo na peníze cizinců. (R.F)