T. G. Masaryk, jak ho nechceme znát.

Na základě Palackého klamavé glorifikace husitství v Čechách byla šířena mytologie národního osvobozování, která vyvrcholila ve dvacátém století. Český šovinismus konce devatenáctého století přinesl ve století dvacátém tragické důsledky.

O vznik nezávislého československého státu v roce 1918 se podle Masaryka zasloužili američtí židé. Sám to tvrdí v Čapkových Hovorech s TGM. Masaryk se v roce 1899 zastal Leopolda Hilsnera, který byl v Polné nespravedlivě obviněn z rituální vraždy mladé dívky Anežky Hrůzové. Masarykovo vystupování proti antisemitismu bylo příznivě komentováno i v zahraničním tisku. Masaryk: „...světový tisk většinou ovládají nebo financují židi, kteří mě znají z Hilsnerova případu a oplatili mi, co jsem pro ně udělal. Hodně nám to politicky pomohlo.“

Masaryk jako politický manipulátor a převlékač kabátů během první světové války protlačoval do britského tisku lživou propagandu o krvavém útlaku českého národa. Liboval si: „Mučednictví a krev vždycky vyvolávají sympatie.“ Rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit samostatný československý stát se Masaryk rozhodl svévolně bez jakéhokoliv mandátu z českých zemí. Pro své záměry získal roztěkaného podivína Edvarda Beneše a slovenského vědce a dobrodruha M. R. Štefánika (Toho se nepodařilo úplně obelstít, proto musel zemřít). 

Zdroj: Heimannová