Nataša Gollová, hvězda předválečného filmu, zemřela před 25 lety.

"Zasněně lyrická, ale i spontánní a temperamentní, prostě typ bláznivého děvčete, který divák bude milovat." Tak viděl herečku Natašu Gollovou režisér Martin Frič, v jehož filmech se proslavila.

Nataša Gollová se narodila 27. února 1912 v Brně jako Nataša Hodáčová, křestní jméno dostala podle hrdinky Tolstého románu Vojna a mír. Zapsala se na Filozofickou fakultu UK, odkud ale odešla kvůli divadlu. Na jevišti začínala v roce 1934 v Olomouci, rok nato dostala angažmá v Divadle na Vinohradech. Již v roce 1932 ale debutovala ve filmu epizodní rolí ve snímku Kantor Ideál. Zlomem v kariéře pro ni byl rok 1939, kdy zazářila v první české crazy komedii Eva tropí hlouposti.

Po boku Oldřicha Nového se proslavila například ve snímcích Kristian, Hotel Modrá hvězda či Roztomilý člověk. V životě ale měla Nataša Gollová, od jejíhož úmrtí uplynulo 29. října čtvrtstoletí, blíže spíš ke svým rolím křehkých a lyrických dívek.

Říká se, že z prvorepublikových hereček byla Lída Baarová nejkrásnější, Adina Mandlová nejsvůdnější a Gollová nejvzdělanější. A bylo tomu asi tak, i díky tomu, že její otec byl poslanec a právník František Xaver Hodáč a dědeček profesor historie Jaroslav Goll, po němž si později zvolila umělecký pseudonym. Gollová ovládala několik cizích jazyků, studovala i v Anglii, věnovala se baletu, hrála na klavír a jezdila na koni.

Osudný byl vztah s českým Němcem Wilhelmem Söhnelem. Poválečný režim jí navíc připočetl účinkování v německé veselohře Vrať se ke mně, pro niž se Gollová zbavila svého ruského jména a nahradila ho nezávadným Ada Goll. Nepomohlo jí ani těsně po osvobození ošetřování bývalých vězňů v Terezíně, kde se nakazila tyfem. Režim ji označil za kolaborantku a zbavil možnosti hrát v Praze.

V roce 1947 se Gollová provdala za divadelního režiséra Karla Konstantina, s nímž odešla do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Před kameru se vrátila v roce 1951 ve Fričově historické veselohře Císařův pekař - Pekařův císař. Od roku 1955 byla členkou Divadla satiry, pozdějšího ABC, kde zůstala až do odchodu do důchodu v roce 1971. V osmdesátých letech se Gollová objevila ještě v několika televizních inscenacích.

V roce 1987 ji kolegové z divadla Stanislav Fišer a Josef Zíma přesvědčili, aby se přestěhovala do domova důchodců v Krči, kde v říjnu 1988 zemřela. Pochována je na Vyšehradském hřbitově v Praze.