Byl atentát pomstou čs. důstojníků?

Heydrich přijel do Prahy 27. září 1941 a hned následující den vyhlásil v Protektorátu Čechy a Morava stanné právo. Vedoucí berlínského Hlavního říšského bezpečnostního SS-obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich (narozen 7.3.1904 v Halle a.d. Saale) oficiálně měl "jen" dočasně zastoupit  "nemocného" protektora von Neuratha.

Daleko od pravdy asi nejsou domněnky, že ostatní berlínští pohlaváři chtěli zabít dvě mouchy jednou ranou, zahnat myšlenky Čechů na odpor a hlavně zbavit se (nějak zaměstnat)  inteligentního, nesmírně sebevědomého, ambiciozního a tvrdého soukmenovce Heydricha, jenž v říšské hierarchii stoupal stále strměji vzhůru. Zřejmě i Hitler vytušil nebezpečí.

Podle toho, že v Londýně  rozhodnutí o atentátu na Heydricha padlo hned 2. října 1941, dva dny po Heydrichem nařízené popravě generálů Josefa Bílého a Huga Vojty a dalších 13 československých důstojníků, usuzují někteří historici, že atentát na Heydricha byl pouhou pomstou vojáků v emigraci, za popravené kamarády, že vůbec nešlo o nějaké vznešené vlastenecké cíle ani o popravu Heydricha za jeho slova o tom, že Češi a Moravané nemají na německém území, jímž od věků jsou Čechy a Morava, co pohledávat.

Objevují se i názory, že exilový prezident Beneš o přípravě atentátu vůbec, alespoň o původním plánu, nebyl informován. Vědělo o něm však velení britské armády, které s ním souhlasilo. Atentát měl být proveden 28. října 1941. Skupina určená k vykonání atentátu měla do protektorátu odletět 10. října. Jenomže akce se zkomplikovala Svobodovým zraněním. Náhradník Kubiš musel prodělat celou přípravu, takže se vše protáhlo a k výsadku parašutistů došlo až na konci prosince 1941. Seskok byl doprovázen dalším omylem. Podle plánu nebyli vysazeni u Plzně, ale u Prahy. 

Zabil Heydricha strach?

Atentát na generála Heydricha, muže, jemuž podléhal bezpečnostní aparát celé Třetí říše, provedený 27. května 1942 měl na nacistické pohlaváry děsivý účinek. Předtím si ani ve snu nepřipouštěli, že české obyvatelstvo je schopno jakkoli nesouhlasit s nastoleným okupačním pořádkem. Je pravděpodobné, že by atentát měl účinek ještě děsivější, kdyby byl uskutečněn v původním termínu 28. října 1941. Odložením atentátu Heydrich dostal na zabydlení v Praze čas 8 měsíců. Za tu dobu mohl nejen zlikvidovat spoustu "nebezpečných" lidí z řad bývalých politiků, důstojníků Čs. armády, členů Sokola, aj.  prvorepublikových organizací a  upevnit atmosféru strachu, už před jeho příchodem značnou, ale také posílit a vyškolit bezpečnostní složky. 

Gestapo určitě v době mezi prosincem 1941 a květnem 1942 zaznamenalo zvýšenou frekvenci radiového spojení mezi Anglií a protektorátem a větší počet výsadků parašutistů.  Rovněž z českého vysílání  BBC, ve kterém se objevovaly zašifrované zprávy, se hodně o akcích odboje mohly dozvědět.

 Gestapo určitě nebralo na lehkou váhu rozhlasový projev Jana Masaryka, vysílaný z Londýna 25. prosince 1941:

"Nespoléhejme však na německé zhroucení. Přijde, ale musíme je uspíšit. Celkem můžeme být víc než spokojeni a vděční, ačkoliv vás znovu varuji, že to nebude tak lehké. Mnohá zkouška nás ještě čeká a poteče ještě moc krve. Výsledek je jistý, ale nečekejte zázraky a především, nemyslete, že někdo jiný vyhraje válku za nás. Váš odpor je dnes velmi důležitý.  Zde v Americe vláda a prezident Roosevelt sledují váš hrdinný boj proti Němcům a se sympatiemi s obdivem. V Rusku a v Anglii s vámi počítají, poněvadž vědí, že sabotáž a přípravy pro konečné súčtování rostou a budou dále vzrůstat." "…S pomocí boží urazíme dlouhý kus cest ještě před příštími vánocemi. Naše osvobození není daleko, ale dá to ještě práci. Musíme pomáhat jeden druhému, musíme jeden v druhého věřit a všechno dobře dopadne…"

Potom se Jan Masaryk odmlčel a v českém vysílání BBC se ozval až po atentátu. Byla to náhoda? (M.V.)