Zlatá Koruna (473 m) je obec ležící severovýchodně od Českého Krumlova. Až do 18. století byla obec součástí cisterciáckého kláštera, jenž nyní tvoří jednu z hlavních částí (Dolní) obce. Druhá, novější část (Horní), se rozkládá západním směrem, poblíž železniční trati České Budějovice – Český Krumlov a silnice Křemže – Český Krumlov. Druhá možnost dostat se do Zlaté Koruny je po mostě, od Rájova.
Český král Přemysl Otakar II., nazývaný zlatý a železný, na ostrohu nad Vltavou založil cisterciácký klášter, jemuž daroval trn z Kristovy koruny, dar od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Na Přemyslovo přání byl klášter nazván Svatá Trnová Koruna (Sancta Corona Spinea). Už na počátku 14. století byl název změněn na Zlatá koruna.
Přemysl Otakar II. roku 1263 do kláštera povolal cisterciáky z rakouského opatství Heiligenkreuz. Bylo to opatření proti prudce sílící moci rozvětveného rodu Vítkovců, kteří si v jižních Čechách vybudovali dominium. Král daroval klášteru rozlehlé pozemky. Další rozsáhlé pozemky a vesnice klášteru daroval Bavor ze Strakonic.
Během 14. století prožil klášter velký rozkvět, přičemž při jeho dvoru bylo založeno přes 100 vesnic. Sláva kláštera prudce pohasla roku 1420, kdy ho napadli, poničili a vypálili husité. Delší dobu klášter byl bez řeholníků. Dobytí kláštera husity připomíná stará lípa na návsi, v místě, kde byli mniši upáleni nebo pobiti.
Za husitských válek byl delší čas klášter bez řeholníků, čehož využil Oldřich z Rožmberka a zmocnil se klášterního majetku. Spory o tento klášterní majetek mezi zlatokorunským klášterem a krumlovským panstvím se prakticky táhly až do zrušení kláštera v roce 1785. Majitelé krumlovského panství, postupně Rožmberkové, Egenberggové a Schwarzenbergové, mnohokrát krále žádali o zrušení kláštera. To samozřejmě mělo vliv i na stagnaci kláštera. Počet řeholníků se zmenšil, ti, kteří zůstali, zajišťovali jen jeho základní chod.
Přes všechny problémy klášter fungoval až do reforem Josefa II., který klášter zrušil. Klášterní majetek koupil kníže Schwarzenberg, který až do roku 1909 objekty zlatokorunského kláštera pronajímal různým podnikatelům. Byla v nich výroba hedvábí, kartounka, výroba sukna a nakonec strojírna se slévárnou. Ve zrušeném kostele sv. Markéty byla výroba tužek a sirkárna.
Roku 1940 schwarzenberský majetek zabralo gestapo, přesto v klášteře probíhaly rekonstrukce, zahájené v roce 1938. Po roce 1945 byl klášter vyvlastněn československým státem. Byly sice opraveny některé části kláštera, ale zlom v účelném využití kláštera nastal až v roce 1979, kdy byl klášter převeden na Krajskou vědeckou knihovnu v Českých Budějovicích, která ho spravovala do roku 2000, nyní jej má Národní památkový ústav České Budějovice. Od roku 1995 je zlatokorunský klášter Národní kulturní památkou.
Zlatá Koruna je obcí, která a má 680 obyvatel.
Žádné komentáře:
Okomentovat