Pronásledování Causesca a jeho poprava v roce 1989

O vánocích 1989 v Rumunsku probíhal převrat-povstání proti prezidentovi Causescovi.  Střílelo se, umírali lidé. Světová media se předháněla v počtech mrtvých, byly uváděny desetitisíce. Podle pozdější statistiky během rumunského převratu zahynulo asi 1.000 lidí, přičemž asi 800 lidí zahynulo při přestřelkách. 

Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceaušescu ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Ceaušescu se sice snažil o samostatné postupy, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě s nevídaným kultem osobnosti. A cestu ke svobodě navíc zaplatilo Rumunsko i díky němu jako jediné z bývalých komunistických zemí oběťmi na životech.

 V počátcích své vlády se přitom Ceaušescu, který se nechal titulovat jako „Karpatský génius“ nebo „Dunaj myšlenek“, snažil o liberalizaci a v řadě oblastí došlo k nevídanému uvolnění. V rámci socialistického bloku také začal uplatňovat nezávislejší politiku. Během roztržky Číny se Sověty se například spřátelil s Pekingem, v roce 1967 nepřerušil na rozdíl od dalších socialistických zemí vztahy s Izraelem nebo odmítl účast své země na manévrech Varšavské smlouvy. V roce 1968 byl dokonce označován za „nejoblíbenějšího komunistu“ Západu. V srpnu totiž odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, na které se Rumunsko jako jediná země paktu nepodílelo. Ceaušeskův postoj imponoval také mnoha Rumunům.

 Zatímco na konci listopadu 1989 v Maďarsku, Polsku, Československu a NDR komunisté prakticky ztratili neomezenou moc, v Bukurešti se v listopadu konal sjezd Rumunské komunistické strany. Průběh sjezdu byl tradiční komunistický s jednotným hlasováním, bouřlivým aplausem, skandováním a oslavováním generálního tajemníka Causesca. Podle usnesení sjezdu rumunští komunisté za vedení Causesca a jeho rodiny měli jít nadále po své vlastní cestě, nehodlali kopírovat Sovětský svaz ani jiné země.

Ani po 31 letech nejsou politologové a historikové s jistotou schopni říct, co se  to tenkrát v prosinci 1989 v Rumunsku stalo. Jako revoluci se vánoční události na koci roku 1989 v Rumunsku dají jen těžko označit, protože lidé o událostech nic nevěděli, media informovala až o honu na Causesca. Vojenský puč to také nebyl. Pravděpodobně se jednalo o konflikt mezi rumunskými komunisty. Prezident Causescu na kritiku odpověděl tvrdými diktátorskými represemi. Měl k tomu oddanou tajnou policii a ozbrojenou ochranku. Zahynulo asi 200 lidí, kteří byli popraveni a zavražděni.

Causescu s manželkou Elenou unikali v obrněném transportéru. Po jejich zatčení následoval jakýsi rychlý lidový soud - byli obviněni ze smrti 60.000 lidí - a okamžitá poprava 25. prosince 1989. Vzhledem k faktu, že Causesca bleskově odsoudili a zabili jeho spolupracovníci, není těžké si domyslet, proč prezident Causescu nesměl být postaven před řádný soud a promluvit.