Bývalý partyzán (6x
raněn, 14 let strávil ve vězení) bojující proti diktatuře i po dvou letech od
nástupu do prezidentské funkce stále žije v polorozpadlém domě na své farmě,
prádlo suší na natažené šňůře na dvoře a většinu peněz, které dostane, posílá potřebným.
Stanice BBC ho jmenovala "nejchudším prezidentem světa".
Není
možné se ubránit vzpomínce na krátké období po něžné revoluci 1989. Tehdy se čeští a slovenští politici také předváděli
jako skromní lidumilové. Společenskou etiketu považovali za přežitek komunizmu.
Havel si vzal na Hrad své veselé kumpány z divadelních putyk, kteří z dlouhé chvíle se po hradních chodbách
proháněli na koloběžkách. Ministr vnitra Langoš svým podřízeným, socialisticky
vzorně oholeným, ostříhaným a ustrojeným příslušníkům bezpečnosti, se
představil jako zarostlý bezdomovec, co právě vylezl z popelnice. Ministr práce a sociálních věcí Müller i za
tuhé zimy chodil na schůzi vlády v kraťasech. Co z lidovosti zbylo za 23 let?
Snad jen Schwarzenberg, který chodí v riflích a motýlku od Vietnamců, nechce se v drahých oblecích předvádět jako potomci listopadového sametu.
Jose Mujica nevlastní
žádné bankovní konto a nemá ani žádné dluhy. Podle majetkového přiznání kromě
malé naspořené částky vlastní ještě dva vozy, včetně vozu Volkswagen Beetle z
roku 1987 ve světle modré barvě. Celé jeho panství je zchátralá usedlost za hranicemi hlavního města
Montevideo, kde žije s manželkou, a hlídají ho dva policisté a jeden pes -
třínohá Manuela.
Měsíční prezidentský
plat v Uruguay je v přepočtu něco přes čtvrt milionu korun. Celých 90 procent z
toho Jose Mujica věnuje na charitu. Zvláště na podporu pro chudé lidi a drobné
podnikatele. Zbude mu tak jen o trochu víc, než je uruguayská průměrná mzda -
po přepočtu asi 25 tisíc korun měsíčně (tedy méně než je v Praze průměrná
mzda).
"Říkají o mně, že jsem nejchudší prezident, já se
ale chudý necítím. Chudí jsou ti, kdo se honí za výdělkem, aby udrželi drahý
životní styl. Ti pořád budou mít málo."
Žádné komentáře:
Okomentovat