V tomto týdnu se mnozí v Evropě znovu nadechli, neboť Donald Trump ve věci Grónska ohlásil, že se zříká násilí. Tento muž se svou neustálou sebechválou, se svou nevypočitatelností, lhaním a vším dalším, není ani plyšovým medvídkem na hraní, ani intelektuálem ve smyslu toho, co si pod tím představujeme. V žádném případě ale nelze popřít, že je úspěšnější než většina jeho protivníků.
Trump náleží k typu politika, který v Německu neexistuje: businessman, všemi mastmi mazaný, makléř s nemovitostmi, v jehož očích politika funguje jako poker. Kardinál Joseph Ratzinger, pozdější papež Benedikt, to definoval slovy: „Morálka, která se domnívá, že přelstí věcnost a ekonomické zákony, není morálkou, nýbrž moralizmem, tedy opakem morálky. Morálka, která chce učinit něco dobrého, musí vycházet z reality a jejích zákonů – a ne z prázdných frází.“
EU zanedbala svou obranyschopnost, vybudovala namísto toho nebetyčnou byrokracii a „nafouklé“ státy – v naprosté většině zabývající se hamižností, i leností. V Německu se k tomu přidalo sebezničující zelené „dobrodružství“, znamenající ekonomickou závislost na státech silnějších a rozumnějších.
Vládne totiž síla: USA, Rusko, Čína. Podobně jako koloniální mocnosti dříve. Co by mohl Trump jako další nyní učinit? Ukrajina je plně závislá na americké zpravodajské službě. Bez USA je její vzdušný obranný systém téměř nefunkční. Příští „Deal“ by mohl znít: Grónsko versus přežití Ukrajiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat