Česko patří mezi posledních 5 zemí EU, které nepřijaly ani nenavázaly svou měnu na euro. Je to pro nás výhodné a měli bychom se bát spíš nepřijetí, než přijetí eura?
Dvacet let posloucháme stejná strašení o zdražování, dluzích a ztrátě suverenity. Politici opakovali jednoduché slogany o údajných nevýhodách eura, protože s nimi vyhrávali volby. A to i když jsme v inflační krizi patřili k nejvíce chudnoucím zemím v EU. Strach je silná emoce a často přehluší fakta. Jenže svět se mezitím změnil. To, co dřív vypadalo jako opatrnost, je dnes skutečným rizikem. A čím déle budeme váhat, tím víc nás to bude stát.
Euro vzniklo jako strategický projekt, který měl Evropě zajistit stabilitu po letech krizí, měnových otřesů a ekonomických sporů. Ještě v 90. letech velké výkyvy kurzů jednotlivých evropských měn brzdily obchod, zvyšovaly ceny a ztěžovaly život firmám i občanům.
Euro vzniklo jako odpověď na tuto nestabilitu: vytvořit jednotnou, silnou měnu, která odstraní kurzová rizika uvnitř Evropy, podpoří hladký růst obchodu, zvýší kupní sílu obyvatel a dá evropskému kontinentu váhu a konkurenceschopnost v globální ekonomice. A dnes euro soupeří s dolarem o dominanci ve světovém obchodě a dokazuje, že Evropa může být silnější jedině dohromady než každý stát zvlášť.
Eurem dnes platí, nebo na něj má navázanou měnu 22 z 27 zemí EU. ČR zůstává s Polskem, Maďarskem, Rumunskem a Švédskem v poslední pětici zemí bez společné evropské měny. Přitom 80 % obyvatel zemí platících eurem je s ním spokojených — a platí to i pro Slovensko. Dokonce ani během tamních vypjatých parlamentních voleb, kdy se premiér Fico neštítil ničeho, nezpochybňoval členství své země v eurozóně, protože o odchod od eura tam jednoduše není zájem. A důvody jsou jasné: na Slovensku je od přijetí eura levněji, zdražuje se pomaleji a mzdy rostou rychleji než v ČR.
ČR je exportní země a stejně jako Slovensko vyvážíme většinu toho, co vyrobíme: auta, stroje, léky, sklo… Export tvoří asi 70 % našeho HDP a 80 % z něj míří přímo do eurozóny. Každý rok tak české firmy platí miliardy jen za kurzové operace a bankovní poplatky, které by s eurem platit nemusely a mohly je investovat do svého rozvoje nebo mezd zaměstnanců. Místo toho jdou bankám, které mají v ČR i díky koruně rekordní zisky, jež odvádí svým matkám v eurozóně, přitom mohly zůstat doma. Proto české firmy volají po přijetí eura, nejen ty velké, ale už i většina malých podniků a živnostníků.
Dnes už nejde jen o ekonomiku, ale i o bezpečnost. Žijeme v nestabilní době. Chceme opravdu zůstat u malé měny, která se může stát obětí spekulativních útoků s cílem destabilizovat naši ekonomiku a společnost? Nebo raději budeme součástí silného celku, který je vůči podobným snahám odolnější? Zeptejte se Ukrajinců, kteří museli utíkat před válkou s hřivnami. Co by dali za to, kdyby měli euro, které by ochránilo jejich úspory.
Euro má přesah i do domácí politiky. Jeho nepřijetím oslabujeme nejen svou pozici v EU pro prosazování našich zájmů, ale zároveň se vystavujeme nebezpečí, že nás z ní mohou populisté a extrémisté snadno vyvést, což by pro naši exportní ekonomiku bylo katastrofou.
Nezbývá, než aby se věci chopili sami občané, kteří věří, že přijetí eura by bylo pro ČR výhodné, a chtějí, aby politici splnili výsledek referenda, ve kterém jsme si přijetí eura odhlasovali už před více než 20 lety. A právě proto jsme tu my, iniciativa Euro v ČR. Bojujeme za to, aby téma přijetí eura nezmizelo z veřejného prostoru a aby fakta byla hlasitější než mýty. Mluvíme s občany i politiky – osobně, online, prostřednictvím debat, setkání, sociálních sítí i médií. Vysvětlujeme Čechům, co by jim euro přineslo. A to se nám daří. Podpora jeho přijetí setrvale roste a dnes už je pro třetina lidí. Připojte se k nám i vy přes přihlášku na eurovcesku.eu/clenstvi, podpoříte tím přijetí eura v Česku!
Zdroj: https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/proc-by-cesko-melo-prijmout-euro-driv-nez-bude-pozde.A251201_132433_eko-sdeleni_hradr
Žádné komentáře:
Okomentovat