neděle 23. června 2024

Západ pod tlakem imigrantů

 Od roku 1993 nám evropští vzdělanci naznačují, že jsme stát jednoho národa a že jsme tedy xenofobní, a proto vůbec mizerní Evropané. Toto s příchodem uprchlíků z Východu Evropy postupně končí. Východoevropští uprchlíci jsou vlastně požehnáním, jinak by český pracovní trh byl jistě obsazen lidmi odjinud.

Lidé přicházeli již dříve, dříve než vypukla krize a válka na Ukrajině. Desetitisíce a statisíce Ukrajinců, Moldavanů, Bělorusů, Rusů, Bulharů a dalších lidí z jihovýchodu u nás našlo práci a domov. 

Podle Českého statistického úřadu je nás prý už 11 milionů. V roce 1993, po rozdělení Československa. nás bylo 10,33 milionů. Připočítáme-li dnes k tomu všechny cizí „podnikatele“ bez trvalého pobytu a také všechny cizince pracující  přes různé agentury, nebude skutečných obyvatel na českém území mnoho   do 12 milionů chybět. To musí mít vliv na chod státu. A nejen na ekonomiku. 

Vývoj vypadá tak, že západní Evropa bude mít zcela jiné starosti než Evropa střední. Zatímco my dbáme na zachování starých křesťansko-židovských zásad, s nimiž větší část imigrantů u nás nemá problémy, západní část Evropské unie stále je ve snaze ctít listinu lidských práv nucena ustupovat cizím náboženským zvykům. Odpovědí na chování cizinců je zrod pravicového extrémizmu. V Meklenbursku byl v minulém měsíci mladým Němcem pobodán imigrant. Jako důvod útočník uvedl snahu zachránit Německo. 

V uplynulém týdnu se na statku u Lüneburgu tajně sešlo asi 50 pravicových extrémistů, aby  oslavovali Slunovrat způsobem, jakým ho ve 30. letech oslavovaly dětské organizace Hitlerjugend. Tentokrát dobře přestárlí a přerostlí dětští účastníci srazu přišli v napodobeninách nacistických krojů, s praporem, pochodněmi a červenými bubny. Zapálili velkou vatru, ve které stál upravený kříž, symbol bývalé hitlerovské organizace Lebensborn.

Rasové problémy trápí státy na západě Evropy víc než válka na Ukrajině. Výsledky voleb do Evropského parlamentu jsou varováním. Pravicový extrémizmus je na vzestupu především ve Francii, Německu, Rakousku a Nizozemsku, tedy ve státech, které od 60. let minulého století budovaly ekonomiky na levné práci Gastarbeiterů z nekřesťanských zemí. Zdá se, že se jim nabyté bohatství mstí. Nyní je tam přistěhovalců už tolik - a stále přibývají - že původnímu obyvatelstvu "přerůstají přes hlavy." Media i sociální sítě šíří strach z migrantů, což v Německu vyvolává vzpomínky na rasové zákony Třetí říše. 

Podobná situace včetně organizování národovců jistě čeká i Českou republiku. Doufejme, že s největší pravděpodobností přijdou vlny imigrantů z východu, a to nejen z Ukrajiny. Proč se jim tady tak líbí se bude zjišťovat až později. Měli bychom se však připravit. 

  Za monarchie i za První republiky se zde mluvilo běžně německy, po roce 1945 se děti musely učit ruštinu, nyní se musí učit mluvit anglicky a čert ví, co se budou za řeč učit po příští revoluci. Cizí jazyky se ujímají především ve velkých městech. Už dneska v Praze má mnoho lidí pocit, že by měli na krku nosit cedulku: "Mluvím česky, prosím slušného krajana o radu." Doufejme, že i zásluhou přílivu dalších křesťanských imigrantů z východu Evropy budou naši potomci ještě v roce 2050 slavit Velikonoce, nikoli Ramadán, jako dneska jsou nuceni slavit Francouzi a Němci.

V roce 2050 bude bílých Evropanů v západní Evropě, vzhledem k malé porodnosti a velké lenosti, možná ještě méně než 50 procent. A jak je jasné ze všech vědeckých prací o migraci a kultuře, že taková změna znamená celkovou změnu civilizace, společenského myšlení, směřování společnosti a jejích hodnot a názorů. Základním údajem bude však to, že většina imigrantů do Evropy budou muslimové. Tedy jiná náboženská víra, jiná kultura, jiné zvyky. Toto budou muset respektovat i současní pravicoví extrémisté.


Žádné komentáře:

Okomentovat