Sněhové vločky, křehule, depresáci, ubrečenci… Generaci Z (nar. po roce 1990) vnímají ostatní generace jako málo odolnou, nepřizpůsobivou, příliš bolestínskou. Výzkumy potvrzují, že mladí lidé jsou dnes opravdu výrazně náchylnější upadat do nepříznivých psychických stavů.
Takzvaná generace Z z mnoha průzkumů vychází jako skupina nejčastěji postižená pocitem vyhoření. Rok starý průzkum serveru Indeed například odhalil, že "zetka" se cítí být unavena daleko nejčastěji - uvedlo to 58 procent respondentů. Britská studie z loňského roku zase ukázala, že právě tato část společnosti se nejhůře přizpůsobovala covidové pandemii. Příčinou údajně byly obavy z finančních těžkostí, které vyplívají z potřeby být za každou cenu moderní a neztratit krok s dobou. Usuzuje se také, že mladé generace z velké části vyždímá internet. Jde o populaci, která tráví daleko nejvíce času na sociálních sítích než ostatní věkové skupiny. Podle dat jednoho z průzkumů jsou to nejméně 4,5 hodiny denně.
Objevily se však názory, že mladá generace je opravdu neurotičtější než generace starší i z jiného důvodu. Jedná se prý o jiná kritéria současného světa. Křehkost a neurotičnost bývaly v minulosti považovány za znak slabosti, požadavkem minulých dob byla tvrdost a odolnost, zatímco v současnosti mladší generace bolestinství naopak považují za svou přednost, znak pokroku.
Žádné komentáře:
Okomentovat