Co by tomu říkal tatíček Masaryk? Zahradníček komentuje

7.3.2022; 8:35  Včerejší utkání dvou vykřičených pražských fotbalových spolků skončilo vítězstvím těch, co umí lépe běhat. Pro pamětníky kombinačního technického fotbalu 70. let, jaký se třeba hrával v Nizozemsku, byla úroveň včerejšího utkání k pláči. Navíc včera vynikala i omezenost v hledišti: Hlava Švejka a nápis "Poslušně hlásím smrt Spartě." Vtipné k popukání!

Stále aktivní umělec Zdeněk Svěrák (85) nechápe, kolik hlouposti a zla je nyní mezi českým obyvatelstvem. Svěrák, který se celý život baví s Cimrmanem a jeho dobou, zřejmě neví, co zla dovedou šířit současní novináři. Pryč je veškerý starý dobrý humor, veškeré politické narážky, které se čítaly mezi řádky. Dnešní novinář si myslí, že je dokonalý, když zveřejní každou zaslechnutou lež nebo sprostotu. Co by tomu asi říkal T. G. Masaryk, jemuž se chtělo ve 20. letech zvracet z takových novinových článků, které by pro svou slušnost a nevinnost dnes měly hodnotu Červené knihovny.

Masaryk se narodil 7. března 1850, bylo by mu dnes 152 let. Byl mužem české minulosti, byl dobovým populistou, který se obyvatelstvu snažil vsugerovat morální hodnoty skutečné i vysněné. Vystupoval na veřejnosti jako filozof-humanista,  důstojný, hodný a čestný stařec, v zákulisí to však byl také lstivý intrikán, který kolem sebe udržoval  tajné sítě spolupracovníků a informátorů. Jeho mezinárodní agentura vedená během 1. světové války Čechoameričanem Emanuelem Vozkou se v říjnu 1918 ve Vídni postarala o likvidaci všech kompromitujících materiálů, které by Masaryka a jeho lidi zbavila podezření z nekalné činnosti v osobní prospěch. 

Po vzniku Československa si Masaryk udržoval popularitu i tím, že si nechal schválit titul "Prezident-osvoboditel" a na veřejnosti rozšířil pojmenování "Tatíček Masaryk." Navíc proti pomluvám a jakýmkoli mediálním útokům byl Masaryk chráněn cenzurou, "Zákonem na ochranu republiky." S něčím takovým by dnes žádný prezident neuspěl.

Masaryk osobně se sice do rozhodování vlády moc nevměšoval, ale měl na to lidi, především "cvičenou opičku", jak se v politických kruzích říkávalo ministru zahraničí Benešovi, a nekorunovaného mediálního krále Karla Čapka, který za úkol měl v tisku usměrňovat masarykovskou demokracii. Tato demokracie upřednostňovala pluralitní systém politických stran. To je zátěž, která sice u nás, i jinde, umožňuje různorodost názorů, ale potlačuje většinové názory. Proto se  dnes může stát, že v parlamentu a vládě je populistická prolhaná strana, která má 20 členů, ale strana s deseti tisíci členy a půlmilionem voličů neuspěje. Václav Havel s propagací "Občanské společnosti" což měla být jakási zdokonalená Národní fronta bez vedoucí úlohy jakékoli strany, Masaryka zřejmě překonal. Polistopadoví vůdci politických stran však ze strachu o teplá křesla a milionová konta svých přátel z ekonomické sféry Havlovy názory okamžitě zadupali.

Pro Masaryka byla soutěž politických stran vrcholem politiky. Proto mu nevadili řádně zvolení bolševici v Rusku, s nimiž v některých směrech sympatizoval, uznával i Hitlera, jenž byl do čela německé vlády zvolen v řádných volbách, i když znal jeho nenávist k židům. Nejhloupějším Masarykovým krokem bylo, že při své abdikaci navrhl jako svého zástupce Edvarda Beneše. S odstupem času se naskytuje otázka, zda to měla být odměna za Benešovy věrné služby co by vůdce hradního vládního křídla, nebo pomsta za rozdmychávání národnostních nepokojů. Masaryk možná i přes vysoký věk a nemoci si domyslel, že se situace obrátí a čeští Němci se vrátí k moci a svou dvacetiletou diskriminaci Benešovi spočítají. 

Od vstupu německých armád do Československa letos 15. března uplyne už 83 let, i tehdy bylo chladné předjarní počasí podobné tomu letošnímu, kdy se válčí na Ukrajině. Proč si diktátoři k výpadům do cizích zemí vybírají chladné počasí? Je to proto, aby vojáci trpící zimou akci co nejdříve skončili a byli v teple, nebo příroda reaguje na pohyb armád? 

Josef Zahradníček