Dostat hmyz přímo do lidské stravy se v Evropě neprosadí, i když je známo, že těla hmyzu se skládají většinou z nezávadných, ale zdravých a výživných látek. Někteří vědci však přišli na nápad, jak dostat tyto látky do lidí prostřednictvím hospodářských zvířat. Například krmit hmyzem ryby, drůbež nebo prasata.
Hospodářská zvířata, především drůbež a prasata, potřebují k životu hodně bílkovin. Dříve v malochovech tyto bílkoviny dostávala z odpadků na smetištích, kompostech, hnojištích a ze zbytků lidské stravy. Na ruském a jiném - často i českém - venkově nebývaly toalety, o fekálie se postarala drůbež a prasata. Po zavedení velkochovů a splachovacích záchodů byly bílkoviny zvířatům dodávány masokostní moučkou. Její používání bylo v Evropě zakázáno a tak zdrojem bílkovin v krmivech je sója. Ani toto není optimální řešení, protože sója zabírá velké plochy úrodné půdy. Rovněž zkrmování rybí moučky je kontroverzní, neboť kvůli ní jsou plundrovány oceány, navíc je hodně drahá.
Jak nahradit bílkoviny živočišného původu hmyzem zkoumá univerzita v Göttingenu. Zkoumá jak vyrábět velké masy hmyzu, zpracovat je, vysušit a dodat do krmiv. Ideální se jeví larvy, které zpracovávají organické odpady, rovněž rostlinný materiál by byl vhodný jako krmivo hmyzu.
Doposud je řízená výroba larev živících se odpady převážně ruční práce. Uvažuje se o automatických linkách. Taková zařízení by především musela rozeznat správná stádia vývoje hmyzu, kdy larvy jsou ve správné dospělosti a kdy je v jejich těle nejvyšší obsah bílkovin a tuků.
Žádné komentáře:
Okomentovat