22.4.2019;
20:36 Příjemné teplé velikonoční
počasí bylo ve vytváření sváteční pohody osamoceno. Našli se lidé, kteří
ostatním pohodu zkazili. Místo oslavy Kristova vzkříšení přišlo na Srí Lance
zabíjení. V zemi, kde jsou 2 miliony křesťanů došlo k organizovaným útokům na
kostely. 290 mrtvých lidí je zatím střízlivá bilance útoků.
Na řadě je fotbal. Oba
nejvykřičenější pražské kluby v neděli prohrály, jejich největší soupeř
Viktoria Plzeň uhrál jeden upocený bod v Příbrami. Velikonočnímu fotbalu
předcházelo problematické utkání Slávie se Spartou, při kterém VAR
(Videoasistent rozhodčího) nerozhodl tak, jak by si přáli slávisté. Ukázalo se
opět, že přístroj není tím úplně správným řešení. Nakonec musí rozhodnout
člověk. Ať ve sporné situaci rozhodne jakkoli, vždy se to někomu líbit nebude.
Boží hod velikonoční nebyl ani v českých
končinách klidným. Hlášeno nebylo příliš dopravních nehod - to je nečekané -
zato se dostali ke slovu fašisté a podobní násilníci. Při ochutnávce vína v
moravských Boršicích byl napaden poslanec za TOP09 Feri. Byl ošetřen v nemocnici a policie
vydala neslanou nemastnou zprávu o tom, že hledá pachatele.
Že občas kvůli
politickým a jiným názorům dostane politik přes papulu je známo. Je to špatné,
ale dělo se to, děje a bude dít u nás i ve světě. Tentokrát však je hrozným
jevem ohlas, který doprovází zprávy o napadení Feriho. Spousta, možná polovina,
lidí s útokem na Feriho souhlasí. Dráždí je jeho vizáž a původ. Je totiž
potomkem Afričana, a to se v rasistických kruzích neodpouští.
Lidská práva sem,
lidská práva tam, obyvatelé České republiky chtějí vidět krev. Okamurovi
příznivci dávají najevo, kam by se podle nich měl vývoj ubírat. Od porážky
německých nacistů uplynulo už 74 let, nové generace netuší, že Hitlera dovedla k moci rasová nenávist
prosazovaná nejprve drobnými útoky na nevhodné jedince. V době, kdy Hitler
vstoupil do nacistické strany měl rasizmus a nacionalizmus bezvýznamné množství
příznivců. Německá vláda nedokázala hnutí zlikvidovat v zárodku, a to se
vymstilo nejen jí, Německu a celému světu.
Slabost demokratického
státu je v tom, že dává právo na život nedemokratickým stranám. Nebyl to jen
růst nacizmu a rasizmu v Německu, v českých a slovenských prvorepublikových
podmínkách to byl růst komunizmu. T.G. Masaryk tvrdil, že komunisté jako politická
strana mají stejná práva jako ostatní demokratické strany. Kam toto tatíčkovo
přehlížení násilnické ideologie vedlo, mohli se obyvatelé Československa
přesvědčovat 40 let.
S odstupem asi
čtyřiceti let jsem se podíval na několik dílů normalizačního seriálu Nemocnice
na kraji města. Jaroslav Dietl měl schopnost vytvářet citlivé zápletky kdekoli,
tedy i ve zdravotnictví, které je jakýmsi společným jmenovatelem všech lidí.
Každý člověk se s doktory dostane do kontaktu, i když si to příliš nepřeje.
Seriál musí pro diváka, který období 70.
let nepamatuje, být směšný až nepochopitelný. Přestože oblečení, auta,
telefony, veřejná doprava atd. - vše bylo v době natáčení tím nejlepším a
nejmodernějším, co mohli filmaři ukázat, pro toho, kdo dobu pamatuje z
nemocnice, i mimo ní, byl skutečný život mnohem skromnější.
V seriálu Nemocnice na
kraji města se Dietlovi především podařilo nadsadit charaktery a chování
aktérů. Vznikla pohádka pro dospělé se spoustou nesmyslů. Některé epizody jsou
až trapné (např. malá Oldřiška sama chodí po večerech hrát šachy s důchodci) . Nesmysly
na pokračování. Herci se snažili, jak doba vyžadovala. Kýč nekýč, ale úspěch
byl.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat