Ve městech se peníze utrácejí, venkov jen šetří

Kupní síla Pražanů bývala vždy větší než ve zbytku republiky, dokonce i v dobách vlády komunistů, ale v krajských a okresních městech se v 80. letech minulého století příjmy od venkova prakticky nelišily. Podle toho jak bohatnou lidé ve velkých městech, je tedy zřejmé, že listopadovou revoluci ukradli městští ekonomové a nemakančekové. 

Nejvyšší kupní sílu na obyvatele v rámci České republiky mají Pražané, kde v roce 2018 dosahovala 128,7 procenta celostátního průměru, nejnižší v Moravskoslezském kraji (89,2 procenta).

Plyne to z analýzy společnosti GfK, která mapuje nerovnoměrnost úrovně výše disponibilních příjmů obyvatel jednotlivých částí republiky. Přes existující rozdíly je z porovnání zřejmé, že rozdíly mezi jednotlivými obcemi či regiony se postupně mírně snižují a že nejsou zdaleka tak vysoké, jako ve většině evropských zemí.

Průměr Česka převyšuje především Praha a centrální Čechy, severovýchodní část Plzeňského kraje, centrální části Jihomoravského a Libereckého kraje a dále i většina metropolí ostatních regionů. Jediným z krajů, kde ani jedna obec nepřevyšuje z hlediska kupní síly celostátní průměr, je Moravskoslezský kraj. Nejnižší úroveň kupní síly mezi okresy vykazuje Bruntál.

Rozdíl mezi regionem s nejvyšší a nejnižší relativní kupní silou (Praha vs. Moravskoslezský kraj) činí 39,5 procenta. Meziročně se tento procentuální rozdíl v kupní síle snížil o 2 procenta.

Mezi 10 obcemi s nejvyšší kupní silou na obyvatele je celkem 9 středočeských obcí a hlavní město Praha. Na opačném pólu mezi desítkou nejchudších obcí najdeme zejména lokality z Ústeckého a Moravskoslezského regionu.

Republikového průměru dosahuje celkem 23 procent obcí, což znamená, že více než tři čtvrtiny obcí jsou z hlediska indexu kupní síly podprůměrné.