Komařice. Zajímavá obec.

Obec Komařice (460 m) se nachází 11 km jižně od Českých Budějovic. Leží nad řekou Stropnicí, na silnici Třeboň - Český Krumlov.  Obec si nelze jinak představit než s renezančním zámkem na návsi. Zámecké objekty s přilehlým panským dvorem jsou však po častých státem přikázaných výměnách majitelů - v posledních devadesáti letech -  ve špatném stavu. 

Někteří historikové uvádějí, že Komařice byly osídlené už kolem roku 600, tedy dříve než oblast osídlil slovanský kmen Dúdlebanů. Tyto, ani údaje o existenci vesnice v 13. století, nejsou zcela důvěryhodné. Skutečná první zpráva o Komařicích je z roku 1346, kdy na zdejší tvrzi byl Beneš z Komařic.

 

V polovině 16. století se majitelem komařického dvora a přilehlého panství stal Jiří Kořenský zTěrešova, který na místě staré tvrze postavil současný zámek. Připomíná to deska nad vchodem do zámku. Jeho potomek Ctibor Kořenský v roce 1623 zámek prodal cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. K zámku patřil poplužní dvůr, pivovar, mlýn a několik vesnic. Klášter dobře pečoval o zámeckou budovu a rozšiřoval hospodářství. Koncem 17. století byla postavena sedmipatrová sýpka, jež měla sloužit jako kontribuční špejchar. V roce 1752 klášter zřídil zelinářskou zahradu (první pěstování hlávkového salátu v Čechách), ovocný sad, chmelnici a vinici a také skleník, ve kterém se zkoušelo pěstování tropického ovoce (fíky). Po roce 1918 bylo prosperující klášterní hospodářství zabaveno a rozparcelováno domkářům nebo jako zbytkové statky rozprodáno. Nového majitele komařický dvůr dostal v roce 1925. Jeho rodina přes všechny problémy třicátých let, druhé světové války a let poválečných slušně hospodařila (151 ha) a udržovala zámek v dobrém stavu do roku 1948.

 

Přišlo Benešovo poválečné znárodňování, které vytvořilo podmínky pro nástup diktatury proletariátu. 12. února 1948 - ještě před únorovým převratem - rozhodlo ministerstvo zemědělství, že komařický dvůr rozparceluje a nechá u něj jen 50 ha. S jídlem komunistům na ministerstvu zemědělství rostla chuť. 28. května 1948 bylo rozhodnutí změněno tak, že u komařického dvora bylo ponecháno jen 15 ha. Konečné rozhodnutí přišlo koncem roku. Předtím ještě, 20. září 1948, byla v zámku otevřena Základní rolnická škola. 11. prosince 1948 ministerstvo zemědělství rozhodlo, že se nic majitelce neponechá, ani se nic rozdělovat nebude, že všechno převezme stát. Lidé, kteří po rozparcelování dvora už začali na přidělených pozemcích hospodařit, museli je státu vrátit. 4. ledna 1949 se komařický dvůr stal školním statkem rolnické školy. Potomci majitele zámku (syn a dcera) se stali zaměstnanci školního statku. 24. května 1949 však byl dvůr rolnické škole odebrán a přidělen Státnímu statku Nové Hrady. Rolnická škola byla přemístěna do Českých Budějovic. Špejchar ještě dlouho po válce sloužil jako sklad státního výkupu obilí. Politické změny a zub času se na něm podepsaly stejně jako na zámku a dvoru, špejchar se pomalu stává ruinou. 

Po roce 1989 zámek jako restituce byl vrácen potomkům bývalých majitelů. Ti nemají prostředky na opravu, a tak objekt, památkáři dost vysoko ceněný, nadále chátrá. 

Od roku 1850 Komařice jsou, mimo krátkého období 1985 - 1990, samostatnou obcí. Nikdy zde však nebyla samostatná škola, pouze dvě a půl desetiletí zde byla filiálka (jedna třída) školy střížovské. Ke Komařicím patří části Pašinovice, Sedlo a Stradov. Celkem má obec 300 obyvatel. (R.F)