Vesnice Lutová (618 m) se nachází 5 km severně od městyse Chlum u
Třeboně. Její katastr tvoří sušší mírná vyvýšenina mezi vodami chlumské
rybniční soustavy. Jedná se o jednu z nejstarších vesnic na Třeboňsku, jejíž
význam jako církevního správního centra začal upadat už na konci 18. století,
kdy byla zastíněna hospodářsky vyspělejším Chlumem.
Nejstarší
zmínka o Lutové je z roku 1349 v souvislosti s rožmberským dvorem (tvrzí),
který zde stával až do počátku 19. století. U něho vyrostla vesnice s kostelem
Všech svatých. Roku 1402 je na zdejší tvrzi uváděn Jindřich z Lutové. Za
husitské revoluce byla Lutová několikrát vydrancovaná husity, kteří pořádali
loupežné výpravy do Dolních Rakous. Ani po porážce husitů neměla klid, v noci z
27. na 28. května 1477 ji vyrabovalo a vypálilo vojsko krále Vladislava, které
táhlo do Rakouska.
K
rožmberskému panství Lutová patřila do roku 1508, kdy ji Petr z Rožmberka
prodal Kunrátovi Krajířovi z Krajku, pánovi na Nové Bystřici. V roce 1575 ji
koupil Jan z Lobkovic, který ji v roce 1597 prodal Radslavovi z Vchenic. Od
něho se Lutová v roce 1615 dostala k Lucii Otylii Slavatové. Po vymření rodu
Slavatů v roce 1693 se stala součástí chlumského panství pánů z Fünfkirchenu, u
nichž byla až do zrušení poddanství.
Kostel Všech svatých byl do současné podoby přestavěn na počátku 17.
století Vilémem Slavatou. Věž byla postavena v roce 1875. Současná budova fary
byla postavena před rokem 1800. Fara zde však byla už v 15. století a až do
roku 1900 k ní patřily všechny okolní vesnice, včetně Chlumu u Třeboně. U
kostela stávala farní škola z roku 1526. (Kostel byl několikrát vykraden, pouze jednou v roce 1998 zde
při krádeži byl, po výstřelu policisty, zadržen sám majitel jistého
českobudějovického starožitnictví).
Na návrší
v blízkosti vesnice stával poutní kostel Narození Panny Marie, který jako
poděkování za záchranu života v roce 1666 nechal postavit Adam Pavel Slavata.
Poutě se v něm konaly až do roku 1785, kdy je císař Josef II. zakázal. V 19.
století byl kostel zbořen. Připomíná ho zbytek jedné stěny. Kamenná křížová cesta, která vedla ke kostelu
byla umístěna hřbitově.
Zdejší
usedlosti, postavené ve dvou řadách podél návsi s rybníkem, naznačují svými
subtilnějšími tvary, že se nejedná o zemědělsky příliš bohatý kraj, i když
polní práce byly pro obživu nezbytné. Obyvatelstvo si jistě muselo přivydělávat
jinde, hlavně v panských lesích, které byly v roce 1920 zestátněny. Uprostřed
návsi je kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. století, socha sv. Jana
je z roku 1730. U silnice k Chlumu stojí budova kontribučního špejcharu z konce
18. století.
Tak jako
většina jihočeských vesnic zásluhou omezení zemědělské výroby Lutová přestala fungovat jako zemědělská vesnice, čímž ztratilo význam hospodářské zázemí budov.
Tento úpadek, s odchodem lidí, začal už po roce 1948 a pokračoval v několika vlnách. Předtím zde
žilo přes 400 obyvatel a mimo kostela a fary byla v provozu škola se třemi
třídami. Zemědělci bývali sdruženi v Družstvu chovatelů hovězího dobytka.
Křiklavě nabarvené budovy, které v současnosti jsou využity 2-3 měsíce v roce,
mají význam jen pro jejich majitele, nikoli pro život vesnické komunity, jejíž činnost nekončí na konci srpna.
Lutová je nyní částí městyse Chlum u Třeboně. Žije zde okolo 120
obyvatel. Obcí prochází cyklistické trasy, je zde v provozu velký hostinec,
obchod a rekreační chalupy, které se zčásti změnily na módní penziony.
Žádné komentáře:
Okomentovat