V Londýně Emil Zátopek poprvé běžel závod na 10 000 m a
hned vyhrál, když porazil pozdějšího dlouhodobého rivala A. Mimouna, Alžířana
startujícího za Francii. Ve své doposud nejdelší trati, 5000 m, byl v Londýně
druhý - necelý metr za vítězným Belgičanem G. Reiffem. Pro silový způsob běhu a
grimasy obličeje začal být nazýván "Česká lokomotiva."
 |
| Emil Zátopek vítězí v běhu na 10.000 m při OH v Londýně. |
Letos v září by Emil
Zátopek oslavil devadesáté narozeniny. Narodil se v Kopřivnici. Po ukončení
základní školy studoval Baťovu průmyslovou školu ve Zlíně. U Baťů se dbalo o
všestrannou výchovu učňů, studentů i zaměstnanců, tedy i o důkladnou fyzickou
přípravu. Emil se v roce 1941 začal specializovat na běh a poměrně se mu dařilo,
ale málokdy vítězil. S houževnatostí jemu vlastní začal usilovně trénovat. A
výsledky se začaly projevovat. V roce 1943 začal běhat dlouhé tratě a přišla
významná vítězství. V roce 1944 Zátopek vytvořil české rekordy na 2.000 a 5.000
m.
 |
| Běhalo se na škváře. |
Po válce Emil Zátopek
sice vstoupil do armády, ale dál závodil za zlínský atletický klub. Teprve po
vzniku ústředního ATK přešel do Prahy.
V roce
1948 Emil Zátopek poprvé běžel trať delší než 5000 m, a to trať 10 000 metrů. V
Budapešti vytvořil československý rekord na této trati, když dosáhl času
30:28,4 min. Ve stejném roce pak jako první československý atlet zaběhl Zátopek
10 000 m pod 30 minut.
Běh na 10 000 se pak stal Zátopkovou nejúspěšnější disciplínou - v
letech 1948-54 vévodil světovým tabulkám, pětkrát zlepšil světový rekord.
Zároveň byl Emil Zátopek prvním člověkem, který 10 000 m zaběhl pod 29 minut -
na závodech v Bruselu uběhl tuto trať v čase 28:54,2 min. (v červnu 1954).
Účast na Letních
olympijských hrách 1952 v Helsinkách Emil Zátopek jako kandidát na medaile
nejdříve odmítl na protest proti vyřazení nejlepšího čs. půlkaře Stanislava
Jungwirtha, novináře, který byl z nominace vyřazen kvůli kritickým článkům. Politická obluda musela
ustoupit, Jungwirth i Zátopek do Helsinek jeli. Televize tehdy byla v plenkách,
a tak o dění na OH informovaly rozhlasové stanice. A když Emil Zátopek zvítězil
na 10.000 m i 5.000 m, a ještě navíc v běhu maratonském, který běžel poprvé v
životě, jméno Zátopek soustavně plnilo éter. V Československu bylo Zátopkova
úspěchu zneužíváno k politické propagandě, úspěchy štábního kapitána Emila
Zátopka měly být propagací vojenské síly tábora míru a socializmu.
Československou zlatou sbírku v Helsinkách doplnila Zátopkova manželka Dana,
která zvítězila ve vrhu oštěpem, a třeboňští veslaři Jindra, Mejta, Havlis,
Lusk a Koranda. Olympijských her se tehdy mohli zúčastňovat jen čistí amatéři,
což bylo přísně kontrolováno, takže mimo medailí a diplomů zbyla pro vítěze jen
vzpomínka na setkání nejlepších sportovců světa.
Zátopek se ve 34
letech ještě v roce 1956 zúčastnil Olympiády v Melbourne, kde běžel jen maraton
a skončil na 6. místě. V roce 1958 ukončil sportovní činnost a stal úředníkem
na ministerstvu obrany (měl na starosti vojenskou tělovýchovu). V roce 1968 se postavil
na stranu obrodného procesu a často se objevoval v mediích. To mu Husákovi
normalizátoři nezapomněli a bez ohledu na sportovní zásluhy ho vyhnali z
armády, zbylo na něj dělnické místo u geologie. Několik let před odchodem do
důchodu mohl být jako přijat do administrativy ČSTV.
Po listopadovém
převratu 1989 se Emil Zátopek chtěl opět zapojit do demokratických procesů.
Bohužel svět už byl úplně jinde než v Zátopkově době. Peníze začaly vládnout
nejen v politice, ale i v životě každého občana, tedy i ve sportu. Navíc
Zátopka začaly obtěžovat nemoci. Přesto v roce 1997
byl Emil Zátopek vyhlášen nejlepším
českým atletem 20. století, v roce 1999 pak nejlepším českým olympionikem historie.
Emil Zátopek zemřel 22. listopadu 2000 v Praze. Místem jeho
posledního odpočinku je valašský Slavín v rožnovském skanzenu.
Zátopkovy
největší úspěchy:
Olympijské hry
1948: OH, Londýn (Anglie), 10000 m, 1. místo
1948: OH, Londýn (Anglie ), 5000 m, 2. místo
1952: OH, Helsinsky (Finsko), 5000 m, 1. místo
1952: OH, Helsinsky (Finsko), 10000 m, 1. místo
1952: OH, Helsinky (Finsko), maratón, 1. místo
1956: OH, Melbourne, maraton, 6. místo
Mistrovství Evropy
1946: ME, Oslo, 5000 m, 5. místo
1950: ME, Brusel, 5000 m, 1. místo
1950: ME, Brusel, 10000 m, 1. místo
1954: ME, Bern (Švýcarsko), 10000 m, 1. místo
1954: ME, Bern (Švýcarsko), 5000 m, 3. místo
Mistrovství republiky
1945 - 5000 m - 1.místo
1946 - 5000 m - 1.místo
1947 - 5000 m - 1.místo
1948 - 5000 m - 1.místo
1948 - Kros - 1.místo
1949 - Kros - 1.místo
1950 - 5000 m - 1.místo
1952 - 5000 m - 1.místo
1952 - 10000 m - 1.místo
1952 - Kros - 1.místo
1953 - 5000 m - 1.místo
1953 - 10000 m - 1.místo
1954 - 5000 m - 1.místo
1954 - Kros - 1.místo
1955 - Kros - 1.místo
(R. Fischer)
Žádné komentáře:
Okomentovat