Tak
jako o většině předúnorových nekomunistických osobností se po roce 1948 mlčelo i Aloisi Eliášovi,
jedinému předsedovi vlády, kterého nacisté popravili. Pro poválečnou generaci
už to bylo neznámé jméno. Pokud byla o Eliášovi někde zmínka, tak fakt, že se
stal premiérem protektorátní vlády, byl vydávám za akt kolaborace s nacisty.
„Nevezmu-li to, dostanou to
lumpové,
vezmu-li to, oprátka
mě
nemine," řekl generál Eliáš, když byl v dubnu 1939
jmenován ministerským předsedou protektorátní vlády. Uvědomoval si stejně jako
další lidé (Hácha, Hrubý atd.) riziko, které pro něho přijetí vysoké funkce v
okupované zemi znamená, ale doba od těch, kteří stáli u vzniku a budování
Československa, po jeho rozbití vyžadovala velké oběti.
Hned první den (27.9.1941) po
příchodu zastupujícího říšského protektora Heydricha do Prahy byl Alois Eliáš
zatčen. Spolu s vyhlášením stanného práva a serií poprav to byla Heydrichova
vizitka, aby obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Moravy vědělo, že nový dráb nemá
smysl pro jakékoli známky odporu.
1.října 1941 byl Eliáš odsouzen k trestu smrti.
Nacistický soudce Thierack, který měl na svědomí životy tisíce lidí nevinně
popravených, si našel záminku v podobě chlebíčků s jedem, kterými se otrávil
jeden německý novinář. Jed do chlebíčků údajně dal Eliáš. Byla falešná zpráva
pro veřejnost. Ve skutečnosti byl Eliáš odsouzen na základě dopisů vojákům a
politikům v emigraci, které nacisté našli po okupaci Paříže.
Alois Eliáš (*1890) byl zeměměřičským inženýrem.
V době 1. světové války narukoval jako rakousko-uherský důstojník. Poté, co byl
ruským vojskem zajat, vstoupil do československých legií. Po skončení války
zůstal v československé armádě, v hodnosti generála. 27. dubna byl jmenován
předsedou protektorátní vlády. 19. června, po atentátu na Heydricha a při
odvetých akcích nacistů, byl Eliáš na vojenské střelnici v Praze-Kobylisích
zastřelen. Teprve po roce 1990 byla jeho oběť oceněna.
Žádné komentáře:
Okomentovat