Historie života na kolejích (17).

Císařské vagóny.

(Předcházející část) Výhod železniční dopravy, od postavení prvních tratí, využívali také politici, včetně hlav států. Císař František Josef při cestách po celé rozlehlé monarchii, především při vojenských manévrech, jezdíval speciálními vlaky. Na cestách ho doprovázel nejen osobní doprovod, ale i mnozí členové vlády. Vlak pro něho nebyl jen dopravním prostředkem, ale také kanceláří, jídelnou, hotelem a salonem, kde přijímal delegace a hlavy států.

Císařský vlak

Celkem František Josef jezdil v pěti dvorních vlacích. Nejstarší vlak používal císař na cesty do Budapešti a Gödöllö. Od roku 1892 mu správa rakouských drah dávala k dispozici dva vlaky, jeden reprezentační, druhý honební. Rovněž uherské státní dráhy daly císaři, pro cesty po Uhrách, dva vlaky.

Císařův vagón byl označen vlajkami, orlem, iniciálami a velkým znakem. Císař chtěl, aby každý občan monarchie, od předsedy vlády až po posledního pasáčka vepřů, věděl, kde svého vladaře může najít. Při cestách v zahraničí užíval císař vlaky hostitelských zemí. V Čechách měl císař možnost používat salónní vagón továrníka Ringofera.

Ringhoferův salónní vagón.

„Vagóny císařských vlaků měly tmavozelenou barvu. Císařská místnost byla opatřena nábytkem s tmavozeleným plyšem, rovněž záclony byly zelené. Vozy pro suitu byly zařízeny ve stylu italské renesance, jídelní vůz měl dva sály, obložené ořechovým dřevem. Každý vagón měl svého vozmistra, který udržoval pořádek a teplotu. Touto prací byli pověřováni staří železničáři, kteří vykonávali u železnice službu nejméně 30 let. Další službou ve vagónu byl takzvaný „úředník světelné komory,“ který zajišťoval osvětlení.“ (Pokračování)

(Robert Fischer)