Restituta, jediná řeholnice popravená nacisty.

V české části vídeňského hřbitova byl v roce 1998 odhalen pomníček blahoslavené Restituty Kafkové, občanským jménem Heleny Kafkové. Blahořečena byla ve Vídni 21. června 1998 papežem Janem Pavlem II. Jedná se o ženu, která jako jediná řeholnice byla nacisty odsouzena k trestu smrti a popravena.

Rovněž na její rodný dům v brněnské čtvrti Husovice byla umístěna pamětní deska, vytvořená akademickým malířem Jiřím Šindlerem, a nedaleký park byl nazván jejím jménem.

Sestra Restitueta, patronka vídeňských Čechů, se narodila v roce 1894 a od svých dvou let žila ve Vídni, kam se její rodiče, se sedmi dětmi, z Brna přestěhovali. Přestože studovala ve Vídni, v rodině mluvili pouze česky. Po studiu šla pracovat jako ošetřovatelka do nemocnice Wien-Lainz, kde převážně působily sestry III. řádu svatého Františka. Do řádu vstoupila v roce 1914 a o rok později přijala jméno Marie Restituta („Navrácená“ - po sv. Restitutě ze Sory, popravené ve 3. století). Během první světové války pracovala na operačním sále nemocnice v Mödlingu.

Po válce se vrátila k sestrám františkánkám do Vídně, na místo vrchní sestry u primáře a chirurga Stöhra, který byl znám jako velmi náročný lékař. Přes svůj nízký věk Marie Restituta měla v nemocnici respekt a stala se primářovou pravou rukou. Proslula jednak tím, že byla velmi laskavá vůči pacientům a mateřsky o ně pečovala, jednak tím, že po dlouhých a těžkých operacích chodila „relaxovat“ do nejbližší hospody, kde nejraději pila pivo přímo z láhve.

Po „anšlusu“ Rakouska Německou říší nastalo období utlačování katolické církve a perzekuce kněží. Marie Restituta se s nacisty brzy dostala do konfliktu, když nedovolila odstranit kříže zavěšené v nemocnici. Před uvězněním ji zachránilo jen to, že za ní v nemocnici nebylo náhrady.

Na Popeleční středu 18. února 1942 však byla gestapem zatčena přímo na operačním sále. Předtím, v prosinci roku 1941, objevil jeden z nacistických lékařů papír s posměšnou básničkou na nacisty. Sestra Restituta byla obviněna, že pořizovala její opisy. Za velezradu byla 29. října 1942 odsouzena k trestu smrti, popravena gilotinou 30. března 1943. Její poprava měla zastrašit Hitlerovi nepřátele z řad katolické církve. (R.Fischer)