"Náboženské a duchovní tradice poskytují přístup k různým metodám zvládání životního stresu které mají výrazné přínosy," říká Doug Oman, profesor veřejného zdraví na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Důkazy o spojení víry s lepším zdravím se objevují již desítky let a nyní zahrnují tisíce studií. Velká část těchto výzkumů byla provedena formou longitudinálních studií, které zahrnují sledování zdravotního stavu populace v průběhu let nebo dokonce desetiletí. Všechny zjistily, že míra náboženské angažovanosti, například četnost návštěv kostela, je trvale spojena s řadou výsledků, včetně nižšího rizika depresí, úzkosti a sebevražd a nižšího rizika kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na rakovinu.
Beyond beliefs: does religious faith lead to a happier, healthier life?
Tyto studie zkoumaly populace po celém světě a jejich výsledky jsou pozoruhodně konzistentní. A efekt je velký. Důležité však je, že přínos náboženství pro zdraví zůstává zachován. A efekt je velký. Dr. Laura Wallaceová z University of Chicago Booth School of Business například nedávno zkoumala nekrology více než 1 000 lidí v USA a sledovala, zda je v článku zaznamenána náboženská příslušnost dané osoby - což je známka toho, že víra byla hlavním prvkem její identity.
Když v roce 2018 zveřejnila své výsledky, uvedla, že lidé označení jako věřící žili v průměru o 5,6 roku déle než ateisté.; ve druhém vzorku, který se zabýval konkrétně souborem nekrologů z Des Moines v Iowě, byl rozdíl ještě větší - věřící žili déle asi o 10 let. "Je to srovnatelné s vyhýbáním se velkým zdravotním rizikům - například kouření," říká Wallace.
Zdravotní účinky takového rozsahu vyžadují vysvětlení a vědci jako Wallace se jimi zabývají. Jedním ze zřejmých vysvětlení těchto zjištění je, že věřící lidé žijí čistším životem než lidé, kteří nejsou věřící: studie ukazují, že skutečně méně než atisté často kouří, pijí a berou drogy. Tento zdravější životní styl může být důsledkem samotného náboženského učení, které má tendenci podporovat zásady střídmosti a zdrženlivosti. Pokud máte dostatečnou vůli, můžete mít také dostatek sebeovládání, abyste odolali jiným životním pokušením. Důležité však je, že přínos náboženství pro zdraví zůstává zachován.
V neposlední řadě může náboženská víra v člověku vytvořit pocit smysluplnosti jeho života - pocit, že jeho existence má nějaký důvod a smysl. Lidé, kteří mají smysl pro cíl, se obvykle cítí lépe než ti, kteří mají pocit, že jejich život postrádá smysl, a - opět - zdá se, že to má následné účinky na fyzické zdraví, včetně nižší úmrtnosti. "Když mají lidé základní soubor hodnot, pomáhá jim to stanovit si cíle. A když jsou tyto cíle stanoveny a sledovány, vede to k lepší psychické pohodě," říká profesor Eric Kim z Univerzity Britské Kolumbie, který se zabýval výzkumem zdravotních přínosů životního cíle. Podobně jako úcta a vděčnost mohou pak tyto pozitivní pocity působit jako nárazník proti stresu.
Víra většiny lidí nakonec vyplyne ze skutečného přesvědčení; zdá se nepravděpodobné, že by mnoho lidí přijalo určitý náboženský názor pouze kvůli zdravotním výhodám.
The challenge is to ensure that you build all these behaviours into your routine, so that you perform them with the same regularity and devotion normally reserved for spiritual practices. “The power of religion is that it gives you this package of ingredients that are pre-made and organised for you,” says Van Cappellen. “And if you are not religious you have to create it on your own.” You don’t need to make a leap of faith to see those benefits.
Žádné komentáře:
Okomentovat