Klausova neviditelná ruka trhu dnes řádí v regálech s potravinami

Zelenina a ovoce zdražily oproti loňsku až o čtvrtinu. Další pohyb cen potravin se očekává. Pohyb vzhůru, samozřejmě.

Kilogram červených paprik za 120 korun, jeden květák téměř za 80, kilo rajčat za 55 a citrony za více než 75 korun. To je realita. Při porovnání s loňskými cenami je část položek zejména u ovoce a zeleniny dražší až o čtvrtinu i více. Obchody argumentují zejména oslabením koruny a zdražením ze strany dodavatelů.

U některých potravin je zvyšování cen přímo od výrobce. Především se jedná o potraviny importované. Důvodem zřejmě je nepříznivý kurz eura a dopravní náklady.

Rostoucí ceny potravin ale ovlivňují i další faktory. Mnoho potravin se dováží, což je za současné situace kvůli koronaviru poměrně složité a odráží se to v cenách.

Na polích v mnoha zemích zároveň chybějí sezonní zahraniční pracovní síly, jejichž pohyb kvůli koronaviru téměř ustal.

ČR také naráží na nízkou míru soběstačnosti v produkci ovoce a zejména zeleniny. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy se téměř dvě třetiny zeleniny dováží. Třeba u rajčat je to podle některých odhadů až 80 procent a u brambor 55 procent.

Ceny však nerostou jen u ovoce a zeleniny, ale také u dalších potravin od cukru po rýži. Například cena za vepřovou pečeni vzrostla asi o 25 korun na 150 korun za kilogram. Dováží se víc než 60 procent vepřového masa. Kilogram krystalového cukru podražil asi o dvě koruny za kilogram, na více než 15 korun.

Dopad měla panika kolem pandemie, kdy se investoři stáhli z rozvíjejících se trhů do větších a stabilních měn. To vedlo k prudkému oslabení koruny. Když Česko není soběstačné v produkci potravin, tak se to prodraží kvůli špatnému kurzu koruny vůči euru a jiným měnám..

Ceny výrazně ovlivnila zvýšená poptávka po potravinách, která byla v březnu enormní. Lidé se předzásobili z důvodu obavy z koronaviru Obchodníci se zkrátka pokusili využít příležitosti a zvedli ceny.

Na závěr lze konstatovat: Za současnou potravinovou krizí stojí Klausova privatizace a transformace zemědělství z 90. let a Klausova magorteorie, že potraviny se dovezou, české velkovýrobní zemědělství má vyrábět jen to, co se dá levně vyrobit a draze zpeněžit (řepka, obilí). Výsledkem jsou vylidněné české vesnice a v českých obchodech drahé potraviny z dovozu. Nezanedbatelnou roli dnes hrají i následky Klausova odporu k přijetí eura.