30.
říjen je v Rusku dnem vzpomínek na oběti politických represí. Lidé minutou
ticha uctívají lidi, kteří hromadně i jednotlivě umírali na popravištích a
sibiřských koncentračních táborech. Rusové už nechtějí předstírat, že se v
jejich zemi neprováděla genocida. Co se v Rusku stalo za vlády Lenina a Stalina
lze nazvat "sovětským holocaustem."
 |
| Lenin v roce 1922 |
Existence sovětského
státu byla od počátku postavena na bolševickém teroru. Nejdříve byly ničeny
celé společenské vrstvy obyvatelstva a během takzvané Velké vlastenecké války,
do roku 1945, více než 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno z domovů.
Krvavou vládu sovětů
odstartoval V.I.Lenin, který nechal popravovat zcela nevinné lidi, a to jen
kvůli tomu, že patřili k politicky nevhodným sociálním skupinám. "Vůdce
světového proletariátu" Lenin napsal: "Čím
více zlikvidujeme příslušníků duchovenstva a buržoasie, tím lépe pro nás."
Lenin a jeho přívrženci zahájili revoluci a teror poté, co byli přehlasováni v
Ústavodárném shromáždění. Byli to bolševici, kdo rozpoutal v Rusku Občanskou
válku, při které zahynuly 2 miliony lidí a stejné množství lidí uprchlo do
zahraničí. Mezi těmito oběťmi Leninova násilí byla převážná část ruské
inteligence, vědecká a kulturní elita země.
Ve jménu utopických
komunistických teorií bylo zahájeno zatýkání a zabíjení nevinných lidí.
Vraždění bylo zaštítěno vyhláškou Rady lidových komisařů, uzákoněnou 5. září
1918, o zahájení "boje proti kontrarevoluci."
 |
| Trockij |
První politický proces
se socialistickými revolucionáři zahájil v roce 1922 Dzeržinský, s jehož
portrétem se lze stále na mnoha místech setkat. Začalo naprosto systematické
vyvražďování lidí patřících k nevhodným sociálním skupinám ruského
obyvatelstva. K represím výrazně přispěl i Trockij, z jehož hlavy vzešel nápad
zřizovat koncentrační tábory tzv. "Gulagy." Jeho nápadu využíval
především Leninův žák J.V.Stalin, jenž počet gulagů ještě rozmnožil a plnil je
lidmi převážně nevinnými, kteří tam umírali hladem. To, co se za Stalina v
Rusku dělo, bylo podle úmluvy OSN zcela jasným zločinem "genocidy."
Stalin se podepsal i
na dalším utrpení ruského lidu a ničení země. Sovětskou armádu ochromil, když v
létech 1937 až 1938 nechal popravit většinu důstojníků od majora nahoru. Rozvoj
průmyslu potlačoval tím, že nechal uvěznit každého sedmého technika.
Zcela jasným úkazem
genocidy je kolektivizace ruského venkova, který byl vystaven nejtěžším
represím.Výsledkem byl nedostatek potravin a časté hladomory, které až do
počátku 50. let (do Stalinovy smrti) zemi postihovaly. Hladomor nebyl jen na Ukrajině, jak je už
poměrně delší dobu svět informován, ale také v ruském Povolží, na Kazani, v
celé západní Sibiři a také v Kazachstánu a v kavkazských republikách. Lidé měli
takový hlad, že se rozšířil kanibalizmus. Stalinova "agrární
politika" má na svědomí životy nejméně 6 milionů lidí. Mimo obětech na
lidských životech a ekonomických škodách to byl strašný demografický a kulturní
úpadek měst a vesnic, s jehož následky se Rusko potýká dodnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat