Pád komunistického režimu nenastal až demonstrací na Národní třídě
a zvoněním klíčů. Byl to mnohaletý proces, jehož základem bylo zvolení Michajla
Gorbačova do čela sovětské komunistické strany a jeho perestrojka a záměr
ukončit studenou válku se Západem. To nebylo možné udělat bez zrušení těsného
dohledu nad ostatními zeměmi "Tábora míru a socializmu."
 |
| Miloš Jakeš, Gustáv Husák a Lidové milice. |
S
Gorbačovem nesouhlasili českoslovenští komunisté, normalizátoři soustředěni
okolo Gustáva Husáka a Vasilka Bilaka, kteří stále měli absolutní moc a dál
trvali na internacionálním přátelství a vzájemné pomoci komunistických zemí,
včetně vojenského zásahu. Za pomoci rozhlasových stanic Svobodná Evropa, Hlas
Ameriky a Volá Londýn se však mezi lidmi začal šířit odpor proti komunistické
totalitě.
6. října
1988 navštívil jižní Čechy Miloš Jakeš, tehdejší nejmocnější muž v zemi.
O jeho bezpečnost se staralo nejméně 60 civilních příslušníků bezpečnosti.
Ubytován byl v zámku Chlum u Třeboně, kde předtím bylo za dohledu bezpečnosti
vyměněno veškeré zařízení včetně nábytku. Kolona projela v Třeboni okolo rozestavěných činžáků na nichž byl metrový nápis "SE SOVĚTSKÝM SVAZEM SPADLA BÍDA NA ZEM." Žádná reakce nenásledovala.
10. října
1988 z funkce předsedy federální vlády ČSSR odstoupil Lubomír Štrougal. Novým
předsedou vlády byl jmenován Ladislav Adamec. Štrougal patřil ke gorbačovskému
křídlu v KSČ, chtěl prosazovat reformy a kontakty se Západem. Proti němu stálo
studenoválečnické křídlo KSČ vedené Vasilem Bilakem, kterému se podařilo na
veřejnosti rozšířit fámy, že Štrougal okradl stát o 10 miliard, že udržuje
vztah se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou aj. Rovněž Štrougal byl na
veřejnosti obviněn z nedostatků v zásobování obyvatelstva a z málo razantního
zákroku bezpečnosti proti nepovolené demonstraci konané 21. srpna 1988 při
příležitosti 20 výročí srpnové okupace.
Na 27.
října 1988 byla v Praze svolána oficiální manifestace k 70. výročí založení
Československa. Mezi 10 tisíci lidí byli vybraní spolehliví zaměstnanci
pražských organizací a vybraní žáci a studenti. Vzhledem k tomu, že KSČ se v
uplynulých čtyřiceti letech k 28. říjnu 1918 jako dnu vzniku kapitalistické
První republiky vůbec nehlásila (ten den slavila den znárodnění 1945 a den
vzniku federálního státu v roce 1968), byl přečtením hlavního projevu pověřen
herec Josef Vinklář. Druhým řečníkem byl předseda pražské organizace KSČ
Miroslav Štěpán.
 |
| Zatýkání protestantů |
28. října
1988 se měla konat neoficiální demonstrace, na níž přišlo asi 5000 lidí.
Demonstranti zahajovali akci zpěvem státní hymny. Hymnu ani nedozpívali,
protože byli napadeni příslušníky bezpečnosti s obušky, se psi a vodními děly.
Demonstranti byli hnáni z Václavského náměstí na Staroměstské, kde byli
rozehnáni do okolních ulic.
Žádné komentáře:
Okomentovat