Vraždění a vyhánění bezbranných Zemanovi a Babišovi nevadí

Dne 19. června 1945 na místě zvaném Švédské šance u Přerova vojáci čs. armády zastavili vlak a zavraždili 265 cestujících – Mantáků (Karpatských Němců), Maďarů a Slováků, přičemž z toho bylo 120 žen a 74 dětí mladších 14 let. Jejich zločinem bylo, že mluvili německy.

Lidé, kteří brání poválečné období jako v rámci dobových možností obnovu čs. demokracie (ve skutečnosti se 3. republika vůči meziválečné Masarykově republice prudce vymezila), interpretují tento a jiné masakry civilistů jako excesy. V tomto případě se mělo jednat o čin zvrhlého velitele vražedné jednotky štábního kapitána Karola Pazúra, za války člena Hlinkovy gardy, který chtěl takto „bojem“ proti německy mluvícím civilistům po válce zakrýt svou kolaborantskou minulost. Masakr na Švédských šancích se však nezrodil jen kvůli jednomu slovenskému důstojníkovi.

 Pazúr jednal v intencích oficiální poválečné čs. politiky. Skutečným vrahem je prezident Beneš, jenž dal pokyny k „vylikvidování německé otázky“. Edvard Beneš a Jan Masaryk svými londýnskými projevy během války mají už na svědomí Lidice a další oběti atentátu, jehož účelem nebylo nic jiného než Benešovo zviditelnění. Beneš po válce pomáhal jako hlava státu vytvářet atmosféru, ve které různí zvrhlí jedinci viděli příležitost jak uplatnit své násilnické sklony. Byla to příležitost pro komunisty, jak s podporou nekomunistických stran budovat nezákonnosti.

Pazúr byl důstojníkem Vojenského obranného zpravodajství (OBZ), které bylo ustaveno koncem války v SSSR pod dohledem NKVD a mělo – za vedení Bedřicha Reicina a Karla Vaše – dozor na všechny bezpečností složky státu.

 NKVD, proškolení komunističtí hrdlořezové žen a dětí, využili pro boj proti nekomunistickým silám, na prvním místě důstojníků armády, rovněž využívali služeb nacistických agentů a kolaborantů, jako byl právě Pazúr.

Na rozdíl od Edvarda Beneše, který skočil na špek komunistům, že jim jde v podstatě o blaho země, Miloš Zeman neskáče na špek nikomu – nejde mu ani o tento stát ani o český národ, jímž z hloubi duše pohrdá , ale jen o svou osobní mstivost, která je zřejmě podepřená zájmy mafie, navázané na Rusko.

Není nejhorší Miloš Zeman, který si dělá absolutně, co chce, ale masa občansky zcela nesvéprávných lidí, která je ochotna věřit každému, kdo je proti politice Západu. A Zeman s Babišem na tom profitují. Pitomost je horší než zločin, tvrdil kdysi jeden zběhlý kněz a asi měl pravdu.