Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

sobota 28. dubna 2018

Jarní květy a smutek. Zahradníček komentuje


Rozkvetlé stromy, žluté lány. Nejkrásnější období roku. Podle letáků a katalogů, které se mi dostávají do rukou - většinou prostřednictvím poštovní schránky - nabývám dojmu, že jsme národem rekreantů. Rekreant je ten oslík, který se otřásá, když obchod zavelí. A padají penízky. Protože rekreovat je možné po celý rok, má obchod odbyt zajištěn, avšak jaro a  léto jsou vrcholy.

U Lipenské přehrady se pražští podnikavci nemohou dočkat hlavního náporu rekreantů. Postavili pro ně například dřevěné mosty nad korunami stromů. Kde jsou časy starého klidného Lipna, kdy se o ruch u přehrady staralo prakticky jen několik autokempů pro občany NDR, kteří do jiné země cestovat nesměli. Pro naše lidi tam byly tzv. podnikové chaty, kde si téměř zdarma užívali šumavskou přírodu a klid.

V českých zemích a na Slovensku, když si lidé v 70. letech pořídili auta, se více než delší pobyty v kempech rozmohla turistika od od hradu k hradu, od města k městu, přičemž hlavní náplní takové dovolené bylo shánění nedostatkového zboží.

Při cestě z nemocnice, kde jsem v uplynulém týdnu úspěšně zvládl operaci,  po zastavení v jedné vzdálenější vesnici, jsem se dozvěděl, že zemřel tamní poslední soukromý zemědělec. Smrt ho vysvobodila z trudného stáří. Hospodařil s otcem a manželkou po celou dobu socializmu. Jeho otec odolal kolektivizaci a jako pečlivý hospodář a zdatný obchodník exceloval. Měli výborný chov dobytka. Prodej mléka a výkrm býků jim na 10 ha zajišťoval životní úroveň, jaká byla předmětem závisti sousedů a členů JZD daleko široko. Hospodářství bylo vybaveno třemi traktory, kombajnem a dalšími potřebnými stroji.

Přišly polistopadové změny a prosperující socialistický soukromník byl trestán. Mlékárna odmítla dojíždět pro mléko, jatky přestaly platit za dobytek. Protože skončili drobní chovatelé, nebyl výhodný odbyt obilí. Navíc přišlo jedno administrativní opatření za druhým. Na to nebyli za socializmu zvyklí. Nastal úpadek, museli prodat některé stroje. V roce 2000 otec-starý hospodář zemřel. Syn se těšil, že zdědí majetek a miliony v bankách a bude sám hospodařit. Přišlo dědické řízení. Veškerý movitý i nemovitý majetek zdědila sedlákova neteř-advokátka z Prahy, pro kterou jistě nebylo problémem starého hospodáře přinutit za života podepsat cokoli. Nastávajícího sedláka a jeho manželku nechala milostivě  v usedlosti dožít do smrti. Ještě několik let, pokud nevyčerpali zásoby, krmili dva tři kusy skotu. Sedlák, který dříve neplatil sociální pojištění, potom šel do důchodu, jenž mu byl vyměřen ve výši okolo 3000 Kč. S tím vyžil až do letošního roku.

Soukromí zemědělci ubývají kvapem. Ti, které znám, se přehoupli většinou přes sedmdesátku, a o nástupnictví zájem není. Snad o to nějak zpeněžit  nahospodařený majetek rodičů.

Včera se objevilo několik článků o škodlivosti obalů na potraviny. Házení hrachu na zeď. Obaly z plastů se vyrábět nepřestanou, i kdyby lidé měli z ftalátů hromadně umírat. Dnes je skoro všechno zboží v supermarketech zabaleno v obalech z umělé hmoty. Pokud je něco v papíru, tak je papír polepen nějakým igelitem. A za hranicemi je obalů ještě více, tam je v plastu veškerá zelenina, pečivo i maso. Kdo byl v 80. letech v Rusku, tedy v SSSR, vyprávěl, že tam se potraviny zásadně balily do starých novin. Tiskařská čerň asi není škodlivější než igelit. 
Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.