Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

čtvrtek 14. prosince 2017

Proč musel zemřít Heydrich

Uplynulo už sedmdesát pět let od smrti Reinharda Heydricha, přesto jméno tohoto muže se stále objevuje v mediích, literatuře, filmu i v diskusích politiků, historiků profesionálů i laiků. Kariéra muže, nepochybně válečného zločince největšího kalibru, skončila zřejmě před svým vrcholem. Vzhledem k Heydrichově houževnatosti moc nechybělo, aby toho vrcholu dosáhla. 
Heydrich (uprostřed) s elitním pražským gestapákem Josefem Böhmem a státním tajemníkem K.H.Frankem
Vetřít se do Hitlerovy přízně jistě Heydrichovi nedělalo velké problémy. Všechny brány a dveře mu otvírala "židovská otázka", jak nazýval nenávist k židovskému obyvatelstvu.  To stačilo, aby se u Hitlera zapsal na přední místo oblíbenců. Stačilo intenzivně se zapojit do plánů na odstranění Židů z Evropy. Společně se svým šéfem, vypočítavým a bezcitným byrokratem Heinrichem Himmlerem, a s horlivým vykonavatelem nejodpornějších příkazů Adolfem Eichmanem zorganizoval masové vyhlazování Židů. Heydrich byl Himmlerovým zástupcem u vojsk SS a šéfem Říšské bezpečnostní služby včetně gestapa. Heydrich řídil navíc SD, poloilegální zpravodajskou službu SS, která měla agenty po celém světě a byla jakýmsi kontrolorem ostatních nacistických zpravodajských služeb. Toto se patrně Heydrichovi vymstilo. Žárlivost mezi říšskými zpravodajskými službami přešla v tichou válku.

Kdo byl iniciátorem atentátu na Heydricha se neví, ale veřejným tajemstvím je, že příkaz vyšel od exilového prezidenta Edvarda Beneše. Toho Beneše, který v londýnském zátiší kul plány jak se pomstít agrárníkům za to, že ho po Mnichovu obvinili z vlastizrady (slibovaná pofidérní pomoc spojenců), a protektorátnímu prezidentovi Háchovi za to, že přijal funkci, která po Benešově odchodu měla patrně zůstat neobsazena. Beneš nikdy nepřiznal, že on dal pokyn k atentátu,  kvůli němuž byly vypáleny Lidice a popraveno 1300 lidí. Notorický salónní intrikán Beneš nemohl v Londýně tušit, co je to nacistický teror, natož kdo je to Heydrich. Jak uvádí Miroslav Ivanov v knize Atentát na Reinharda Heydricha bylo v Londýně o atentátu rozhodnuto 4. října 1941, tedy pět dní po Heydrichovu příchodu do Prahy. Heydrichův příchod do Prahy odstartoval sérii doposud nevykonaných poprav a urychlil spoustu rozsudků. To však od lidí z pražského odboje ještě nemohl Beneš v Londýně vědět. Mohl to však vědět, prostřednictvím šéfa československé zahraniční zpravodajské služby plukovníka Františka Moravce, od britské zpravodajské služby, která udržovala jisté kontakty s Abwehrem.

Skutečnost, že muži, kteří měli být kvůli provedení atentátu vysazeni na české území už 10. října 1941 byla na akci připravováni už dávno před Heydrichovým příchodem do Prahy, napovídá, že nepřímý podnět  k atentátu (vytypování osoby) dostali Britové někdy koncem léta 1941 přímo z Berlína. Chorobně ctižádostivý Heydrich nebyl pro svou neupřímnost u ostatních pohlavárů v NSDAP oblíben, čemuž přidávaly sílu signály, že má ambice vést stranu a stát se tak nástupcem brzy svrženého Hitlera. Mnoha významným lidem včetně Himmlera, kteří byli přesvědčeni, že o nich Heydrich shromažďuje informace, se proto ulevilo, když se Hitler rozhodl Heydricha poslat do Prahy. A ještě více se ulevilo po zprávě o jeho smrti.
 
Heinrich Himmler
Lze však vyloučit, že o Heydrichových ambicích věděl Hitler, protože by k jeho odstranění použil svůj způsob, který by Hitlerovi prospěl - jakým kdysi odstranil třeba Röhma, a nepředhodil by ho Angličanům, aby ho zabili v Protektorátě.  Heydrich byl Hitlerovým oblíbencem. To zřejmě nejvíc vadilo Himmlerovi. Jediným důvodem vyslání Heydricha do Prahy nebylo asi jen zavedení přísnějšího režimu, ale  - a to asi hlavně - urychlení likvidace Židů, včetně zřízení ghetta v Terezíně.

Atentát  se nakonec zdařil, i když nikoli přesně podle plánů londýnského velení. Muži určení k provedení atentátu zřejmě byli na úkol dobře připraveni, ale v podmínkách předmnichovské republiky či neokupované Anglie. Proto přicházely jedna nepříjemnost za druhou. Zranění Svobody při výcviku a nahrazení Kubišem, výsadek na špatné místo v zatemněném protektorátu, zaseklý náboj v Gabčíkově samopalu atd. Ani Kubišova bomba nenašla přesně cíl.

 Heydrich byl zraněn, ale zranění nebylo smrtelné. Vyžadovalo však okamžitou operaci. Českým lékařům nebylo dovoleno operovat. Operaci tedy provedli němečtí lékaři Walter Dick a Josef Hohlbaum, a provedli ji dobře. Druhý den přijel z Berlína Himmlerův lékař Karl Gebhardt, který oznámil, že je pověřen Heydrichovým ošetřováním. Zatímco K. H. Frank , toužící si u Hitlera vymoci pochvalu a vyšší funkci, za pomoci gestapa rozpoutal  v Protektorátě pekelný teror, Heydrichův stav se začal zlepšovat. 3. června 1942 Heydrich už neměl žádné znatelnější potíže, podle německých lékařů jeho zdravotní stav byl stabilizován, a za přítomnosti dr. Gebhardta normálně obědval. 4. června ráno Heydrich nečekaně zemřel. Proč?

Jak uvádí Vladimír Liška v knize odhalená tajemství Protektorátu, zmizel Heydrichův chorobopis i pitevní protokol. Proč?  Po válce se vyrojila spousta úvah. Byla příčinou úmrtí infekce, otrava krve, plicní embolie, infarkt či dokonce šok a strach, když si Heydrich uvědomil, co se stalo a ještě by se mu mohlo stát. Jedna lékařská zpráva (prof. Herwig Hamperl a Günther Weyrich) uváděla poškození orgánů bakteriemi či jedem, který se do těla dostal střepinou z otrávené bomby. Střepina která Heydricha zranila, ovšem nepocházela z bomby, ale z Hedrichova auta.


Jistou stopou je informace z nemocnice Na Bulovce o zmizení morfinu během Heydrichova ošetřování. Není znám pitevní protokol, nemůže být známá přítomnost morfinu v Heydrichově těle. Pokud by tam byl, dostal by se tam úmyslně. Jediným, kdo by o tom měl věděl, byl dr. Gebhardt,  bez jeho přítomnosti k Heydrichovi nikdo nesměl. 3. června Gebhardt informoval Himmlera o zlepšení Heydrichova zdravotního stavu. Toto nemuselo Himmlera potěšit a mohl svému věrnému lékaři nařídit, aby další zlepšení stavu nepřipustil a nějakým jiným vhodným způsobem splnil úkol, se kterým byl do Prahy poslán: Heydrich neměl atentát přežít. Smrt způsobená zraněním při atentátu byla tím nejjednodušším způsobem, jak se ctižádostivého soukmenovce zbavit.

O konci statečných mužů, kteří byli vysláni provést atentát, toho už bylo napsáno a nafilmováno mnoho. Zmizel nejen Heydrichův chorobopis, pitevní protokol, ale také Heydrichův archív, patrně s údaji o sledování vysoce postavených říšských osob.  Prezident Beneš zemřel dřív, než mohl být podroben vyšetřování komunistické bezpečnosti. StB by však skutečnou pravdu stejně nezveřejnila, protože západní odboj byl 40 let zlehčován a utajován. Takže se o důvodu k atentátu a příčině smrti skutečnou pravdu nikdo nedozví. Je možné se jen dohadovat a doufat, že by se někdy po roce 2045 otevřely ruské a americké archívy a našlo by se něco ze ztracených dokumentů.  (Stanislav Tomáš)

1 komentář:

  1. hlavním smyslem atentátu na Haydrycha byly represe nacistů,tedy udělat z čČechů mučedníky. Povedlo se tak,že se za ně se považují dodnes

    OdpovědětVymazat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.