Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

čtvrtek 26. května 2016

Volby 1946, ukázka omezenosti českého venkova

Ve volbách 1946 kandidovaly v českých zemích tři socialistické strany a lidovci. Všechno byla jedna Národní fronta, opřená o Košický vládní program, který vznikl pod taktovkou Rusů v dubnu 1945. Předvolební poutač o rok později jen stvrzoval státní doktrínu: „Jednotni v boji jednotni v práci“. Podepsána Národní fronta. Ovšem KSČ o sobě hlásala: „První v boji, první v práci, první v republice.

Byl to výběr-nevýběr. Pravici volič nehledal. Agrární strana, jeden z pilířů politického systému první republiky, byla z podnětu prezidenta Beneše zakázána. KSČ získávala hlasy zemědělného lidu díky pozemkové reformě, která spočívala především v přidělování půdy po Němcích. „Straničtí řečníci na venkově zdůrazňovali, že KSČ zajistila zemědělcům milion hektarů konfiskované půdy,“

Soukromé vlastnictví bylo od roku 1945 stále víc pod kontrolou státu. Znárodnění hospodářství – průmyslu, bank, dolů –, s ohledem na potřeby poválečné obnovy do určité míry pochopitelné, nabylo v Československu mimořádného rozsahu (60 procent). Budovatelský étos, jak ho známe z doby po roce 1948, byl nastolen už v roce 1945. Stačí se podívat na tehdejší filmové týdeníky. To byla důkladná příprava na „vítězný Únor“.

Komunisté získali hlavní slovo v místních národních výborech. Měli ministra vnitra a ministra informací, tedy určující vliv na bezpečnostní složky a média. KSČ byla s jedním milionem členů nejpočetnější politickou stranou. 

Odsun Němců spěl v čase voleb k završení; celkem jich bylo vysídleno přibližně dva a půl milionu. V okresech s bývalou německou většinou vítězili komunisté zvlášť přesvědčivě – vůbec nejvíc dostali na Tachovsku, 70,45 procenta hlasů.

Vyhnání Němců a osídlení pohraničí  určilo politiku až do dnešních dnů. Komunistické volební bašty v západních a severních Čechách v roce 1946 jsou komunistickými volebními  baštami  i v současnosti.

Atmosféru sytily významné jednotlivé události jako veřejná poprava K. H. Franka na Pankráci čtyři dny před volbami. KSČ ji využila k vybičování nenávisti vůči Němcům a k tvrzení, že jedině Sovětský svaz může zemi chránit proti příští nacistické hrozbě.

Dnes nám může připadat, že předvolební situace působila jako jedna velká kampaň KSČ. Všechno jako by mířilo k neodvratnému volebnímu výsledku. Komunisté měli nesrovnatelně výhodnější výchozí podmínky. Jejich odhodlání vyhrát, urvat to, bylo značné. A letargie nebo dokonce naivita demokratů byla z dnešního pohledu trestuhodná. Také ji komunisté ztrestali.


Jestli se ještě v roce 1946 dalo zabránit následující komunistické diktatuře – protektorátu Moskvy –, to je žánr coby-kdyby historie. Na další demokratické volby jako klání politických stran se čekalo 44 let.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.