Když
jsem dneska otevřel noviny, uviděl jsem na první stránce titulek, že v Praze
různá agresivní individua obchází tříkrálové sbírky a brání lidem darovat
peníze. Prý by peníze mohli dostat uprchlíci. Pokud by tady nějací byli.
Navazuje
to trochu na ranní vysílání rozhlasu, kde Dr. Šmoldas jednoduše vysvětlil, že
ve všech případech se jedná o vytažení peněz od občanů. Pokud peníze nepůjdou
na uprchlíky, postará se o ně centrální banka, která bez jakéhokoli studu
jednoduše znehodnotí korunu. Potvrzuje to můj názor, který jsem napsal minule,
že politici lidi hladem hynout nenechají, ovšem postarají se také o to, aby se
životní úroveň nezvyšovala. Vybralo se víc na daních, na pojištění, ekonomika
roste, přesto státní dluh zůstává. Mám dojem, že český stát je rukojmím bank,
které se chovají jako někteří obchodníci: "když si od nás vezmete zboží na
splátky, budete mít úrok z půjčky nižší, než kdybyste si nekoupili nic a jen si
od nás peníze půjčili."
Nedávno
jsem chtěl koupit od nějakého internetového obchodu meteostanici. Porovnával
jsem ceny na Heuréce a vybral ten nejvýhodnější: cena o 20 Kč nižší než ostatní
a doprava jen za 78 Kč (pošta účtuje nejméně 98 Kč). Kdo by odolal, tak jsem
kupoval, jenomže jsem zjistil, že meteostanice je bez senzoru, který je nutno
koupit zvlášť, a bez baterií. Hodil jsem je do koše - a ejhle; na faktuře se
objevily tři položky a u každé cena za dopravu 78 Kč, tedy doprava 234 Kč
celkem. Přepnul jsem na jiný obchod, který dodává vše i s dopravou o 30 %
levněji - naštěstí většina obchodníků je solidních.
Po
Novém roce zela parkoviště supermarketů prázdnotou. Snad v prvním týdnu nového
roku lidé dojídali předsilvestrovské zásoby, nebo měli v peněženkách jen
vzduch. Možná trávili dojmy z Troškových strašidel v televizi. Proto mě tento
čtvrtek překvapily davy nakupujících. Ani obchody to zřejmě nečekalyi, čemuž
nasvědčovaly uzavřené pokladny a dlouhé fronty u těch fungujících. Úplná invaze
důchodců. Plné koše kelímků, různých drobných sladkých pochoutek a exotického
ovoce. Pochybuji, že to kupují pro sebe.
Jako
bývalý "bufeťák" musím zase zavzpomínat na časy, kdy v centrech
větších měst bylo možné rychle a levně se najíst. Rušení bufetů, jídelních
automatů, mléčných jidelen, rybáren, samoobslužných restaurací, dietních
jídelen aj. začalo hned na začátku 90. let nikoli kvůli nedostatku zákazníků a
nerentabilnímu provozu, ale v souvislostí s ideologií privatizace. Vše staré
muselo zmizet, na český trh byly přivábeny McDonaldy, kteří o zdravé a chutné
české stravě nemají tušení. Noví majitelé budov kašlali na tradice, někteří i
na jméno svých předků, kteří jídelní automaty otvírali už ve třicátých letech,
ale po roce 1990 pronajímali prostory bankám, směnárnám, pojišťovnám,
klenotníkům a úřadům. V prostorách bývalých jídelních automatů, které byly
předtím v nepřetržitém provozu skoro 60 let, se v posledních dvaceti letech
obyčejně vystřídalo už několik firem a obchodů.
Vzpomenu tu
jen na ty oblíbené, které starší generaci v Praze chybí. Automat Koruna, bufety Družba,
Jezerka na Václaváku, U Rozvařilů proti
Bílé Labuti, Šárka v Dejvické ulici, jídelna-samoobsluha v pasáži Lucerna (tu
jsme viděli v seriálu Chalupáři), Bruska v Dejvické ul., dietní jídelny
Akademická a U Bumbrlíčka ve Vodičkově nebo automat Valdek na Míráku a taky
jídelna Na křižovatce v ul. M. Horákové (kousek nad Strossmayerákem). Všechny
měly dostatek strávníků. Přestože hotová jídla nebyla drahá, asi o třetinu
levnější než v restauracích, třeba v Koruně důchodci jedli téměř zdarma, za 2
koruny knedlíky s omáčkou, bez masa.
Někdy
v roce 1965 jsme při jedné služební cestě do Českých Budějovic objevili na
náměstí Automat Zvon. Takovou svíčkovou jsem nikdy předtím ani potom nejedl.
Tam vařil kuchařský velmistr. Žluté nadýchané knedlíky, brusinky, citron,
prošpikované masíčko a lahodná vonící omáčka. Cena byla okolo šesti korun.
Několikrát jsem tam s kolegou z práce odpoledne jeli vlakem skoro 100 km jen
kvůli té svíčkové. A také kvůli Budvaru za 2,10 korun v Masných krámech, kam
jsme potom zacházeli. Ale vše jednou skončí, jedno krásné odpoledne jsme jako
svíčkovou v automatu Zvon dostaly vařené maso s našedlou řídkou tekutinou bez
chuti a s ubohými tuhými kolečky knedlíků.
Nic
proti McDonaldům, KFC a podobným řetězcům, patří k volnému trhu, ale každý nemá
žaludek na majonézu a různé smaženiny (kuřecí křidýlka nebo hambáče), kterými
se tam odpoledne láduje školní mládež z rodin polistopadových zbohatlíků. Chybí nabídka pro jiné
skupiny lidí. Filozofie podnikatelů v pohostinství je: prodávat za vysoké ceny,
zákazníkovi s prázdným žaludkem nezbude nic jiného než se podřídit. Podřizují
se ti, co na to mají, ostatní sledují slevy v supermarketech.
Ty slevy sledují především důchodci, a ve
všech zemích, i když možnosti nákupu se od Nového roku opět změnily. V Německu
(v postsocialistických východních zemích) byly zvýšené důchody o 5 procent,
tedy asi o 50 eur, což by v ČR bylo zvýšení o 1.350 Kč, česká vláda však se
praštila přes kapsu a dala důchodcům 40 Kč. Ceny potravin v obou zemích jsou
přibližně stejné, přičemž kvalita je spíše na straně německé. Podivné je
hospodaření české vlády, vyspělé země EU dávají na sociální potřeby 20 procent
HDP, ČR z mizerného HDP pouze 12 procent. Kam v ČR asi peníze mízí?(Josef
Zahradníček (9.1.2016)
Žádné komentáře:
Okomentovat