Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

pondělí 15. prosince 2014

Benešovy dekrety přispěly k německému hospodářskému zázraku

Přestože nacistické Německo okupovalo půl Evropy, v žádné jiné zemi než v České republice není toto období tak vytrvale připomínáno. Bude to asi tím, že válkou téměř nedotčené české země a Slovensko se různými intrikami dostaly mezi vítěze války, bylo vytvořeno nové Československo, které však vítězství hned prohýřilo vyhnáním čtvrtiny obyvatelstva a rozkradením a zničením českého pohraničí.  Na Benešových dekretech tak vydělalo(mimo některých českých osídlenců a národních správců) Německo, nikoli Československo jako stát. S politickými i hospodářskými následky se české obyvatelstvo musí potýkat i šedesát let po válce.
Z dlouhodobého hlediska pro poválečné Německo znamenali sudetští Němci obrovský zisk, pozitivní posun. V průměru to bylo na svou dobu nadprůměrně vzdělané, vysoce kvalifikované a pracovité obyvatelstvo. Pro vývoj německé ekonomiky, především ekonomiky bavorské, byl příchod českých Němců to nejlepší, co si rozbité Německo mohlo přát.

Čeští Němci přišli do Bavorska jako bezdomovci, ale pracovitostí, pílí a odolností, vlastnostmi získanými staletým bojem o přežití v drsném českém pohraničí, si rychle vybudovali nové domovy. Zásluhou rychlého překonání poválečné chudoby a kombinací agrární tradice s moderním průmyslem bylo v Bavorsku vytvořeno současné bohatství představované vzděláním, výrobou technologií a nejnovějším průmyslem a službami.

V padesátých letech byl položen základ známého německého „hospodářského zázraku“, díky němuž se Německo v následujících desetiletích postupně stalo ekonomickým tahounem Evropy. A Bavorsko je příkladem země, která se na tom nejvíce podílela, a také z toho nejvíce profitovala.

Do Bavorska přišlo mnoho sudetských Němců - významná skupina lidí, která brzy splynula s Bavory - původními obyvateli Bavorska. Jistě k tomu přispělo také společné katolické náboženství, jehož zásluhou byly tradiční silné vazby mezi Bavory, Čechy a Rakušany. Bavoři jsou Čechům hodně podobní i jinak. Mají rádi dobré tučné jídlo a mají pověst bodrých pijáků piva a také milovníků zpěvu a hlučné melodické hudby, včetně dechovky. Z celého Německa jsou nám vůbec nejbližší.

6 komentářů:

  1. Jen pro upřesnění. O odsunu nerozhodl Beneš, ale vítězné mocnosti USA, Rusko, Anglie a Francie. Zejména ty dvě poslední si tím vykupovaly svědomí za podepsaný "Mnichov" a spoluviny za rozpoutání války. A je zajímavé, že v Polsku nevznikají pořád takové vášně o nějakém odsunu a to navíc dostali obrovský kus země bývalého Německa. Čím to asi bude?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. v Německu, které navštěvuji a kteří vesměs pochází ze Sudet, se ke mně chovají nejen korektně, ale dokonce přátelsky a jak je možné, že jejich odsunutí rodiče (nyní již nežijící) projevovali jen nostalgii ale jinak byli velmi přátelští.Ani v nejmenším jsem nezaznamenal cokoliv negativního v našich vztazích.A že jsme probírali historii dost do hloubky, jen to prostě chce dívat se na problémy z obou stran.

      Vymazat
  2. Benešovy dekrety se týkaly zabavení majetku všech sudetských němců a zbavení občanských práv. Benešova výzva v Brně: Vylikvidujte je" vyvolala divoký odsun.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To, že Češi jsou leckdy papežštější jak papež o tom žádná. A v žádném případě se nechci a ani se nezastávám zvěrstev páchaných při odsunu, to ani omylem. Ale při vší úctě, nějako se v poslední době strašně rádo zapomíná co se dělo v Sudetech ve třicátých letech na úkor Čechů a na jednu další "maličkost", Německo nezaplatilo ČR válečné reparace s tím, že ty nahrazuje majetek zabavený při odsunu. Jinak řečeno, opět na politikaření pánu doplatili ti nejobyčejnější lidé na obou stranách ať už majetkem, tak bohužel i životy ať už před válkou, tak po válce. Nebo chcete popírat vraždy Čechů a násilí na nich páchané v pohraničí před válkou? O tom co se dělo za války ani nemluvě. Vyhnání Čechů z domovů v pohraničí před válkou bylo v pořádku? Jen proto, že si pár pánů vzpomnělo, že by pohraničí mělo patřit do říše a dokázalo zblbnout většinu obyvatelstva Sudet? Kdo zasel vítr sklidil bouři a bohužel to opět odnesli spousty nevinných lidí na obou stranách. Ač neschvaluji a odsuzuji skoro vyhlazení Drážďan na konci války a osobně to považuji jen za akt pomsty bez velkého vojenského významu, tak bohužel, první kdo masově bombardoval civilní města bez vojenského významu nebyli spojenci. Ti tu odplatu jen dovedli k dokonalosti. Bohužel.

      Vymazat
  3. O odsunu se uvažovalo už v roce 1918.
    S požadavkem tzv. historických hranic Češi narazili na rozhodný britský, ale i americký odpor. Britové byli proti připojení oblastí obývaných Němci k ČSR - pokládali to za potenciální příčinu budoucí války, u Chebska argumentovali, že historicky coby říšská zástava k zemím svatováclavské koruny nepatří, což byla pravda. Američané chtěli jižní oblasti českých zemí obývané Němci přičlenit k Rakousku, chebský a rumburský okres k Německu, u ostatních německých sídelních území nebyli rozhodnuti. Beneš, nevida jiné východisko, přeformuloval československý požadavek historických hranic na "dočasné (!) zachování historických hranic" českých zemí, který Britové nakonec akceptovali [Petráš]. Přičlenění Lužice k ČSR a vzniku koridoru ke Království SHS mocnosti nevyhověly. Snad se Beneš domníval, že vítězné mocnosti na onu dočasnost historických hranic českých zemí zapomenou, ale pozdější události ukázaly, že tomu tak nebylo. S výjimkou René Petráše dějepisci o faktu Benešem požadované dočasnosti hranic ČSR mlčí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No kdyby to bylo tak černobílé jak povídáte, tak těžko by o tom psal jeden historik, ale budiž. Ale bezpochyby by to Anglie a Francie použily jako argument při podpisu "Mnichova" aby zmenšily závažnost jejich hrubého nedodržení mezinárodních smluv, které měly s ČR a nevymlouvaly se tak jak se vymlouvaly.

      Vymazat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.