Osevní postupy místo pesticidů, aneb fantazie o poctivém zemědělství.

Jen pětina pěstitelů polních plodin dodržuje postupy, které preventivně chrání plodiny před škůdci a jsou šetrné k půdě. Zhruba 80 procent z nich pak nedodržuje ani základní pravidlo, které znali už naši prapředci – střídání pěstovaných plodin. Místo toho pole každý rok zkropí hromadou pesticidů, což sice zaručí likvidaci škůdců, zároveň však nadužívání pesticidů škodí okolní přírodě a projevuje se negativně i na zdraví obyvatel.

Od nového roku budou ekologicky šetrnější postupy povinné v celé EU. Podle profesora Františka Kocourka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který radí s náběhem takzvané integrované ochrany rostlin (IOR) ministerstvu zemědělství, budou mít zemědělci s dodržováním zásad IOR v prvních letech problémy, ale pak je ocení nejen oni, ale i příroda a konzumenti. Zásady integrované ochrany rostlin mají totiž především za cíl eliminovat zbytečné užívání nebezpečných pesticidů.

KOCOUREK: Nejprve si je třeba uvědomit, co znamená termín „ochrana rostlin“. Jde nám totiž především o ochranu kulturních rostlin, zejména zemědělských plodin a lesních dřevin před původci chorob, škůdci a plevelnými rostlinami. Tato ochrana znamená soubor opatření k potlačování škodlivých organismů pomocí nepřímých metod, jako jsou agrotechnika, osevní postupy, odolné odrůdy, a pomocí přímých metod zahrnujících v současnosti zejména pesticidy.

Integrovaná ochrana rostlin pak lze definovat jako systém ochrany používající všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých organismů pod hladinou škodlivosti, s přednostním využitím přirozených omezujících faktorů. Existuje celá řada dalších definic IOR. Definice v legislativě EU je méně srozumitelná. Jednotícím prvkem většiny definic je, že IOR je charakterizována jako systém ochrany, ve kterém se integrují všechny dostupné metody a prostředky ochrany pro udržení populací škodlivých organismů pod úrovní jejich hospodářsky významné škodlivosti.

Tak to říct nelze. Systém IOR je určen pro všechny pěstební systémy a technologie, tedy i pro ochranu v rámci ekologického zemědělství. Ochrana v rámci ekologického zemědělství má však řadu omezení, zejména není možné používat syntetické pesticidy, pouze přípravky nechemické povahy nebo přípravky založené na přírodních produktech nebo na chemické struktuře analogické s přírodními  produkty.

V obou systémech pěstování je preferováno použití biologických prostředků a nechemických metod ochrany. V systémech integrované ochrany nejsou žádné pesticidy výslovně zakázány. Pouze se nedoporučuje používat rizikové přípravky pro zdraví lidí a pro životní prostředí paušálně, bez zdůvodnění, je to možné v případech, že pro řešení ekonomicky významných ztrát na produkci, které hrozí, nelze použít jiné prostředky ochrany.

Spotřeba pesticidů v ČR významně poklesla v polovině devadesátých let. V posledních deseti letech dochází opět k postupnému nárůstu spotřeby pesticidů, avšak jejich spotřeba je hluboko pod průměrem starých členských zemí EU. Pro dosažení srovnatelné ekonomické efektivnosti pěstování by spotřeba pesticidů v ČR mohla růst ještě až o 50 procent současné spotřeby. Uplatňování systému IOR by mohlo tento nárůst utlumit. V současné době jsou odhady použití zbytečných aplikací pesticidů okolo 20 procent. Minimálně 10 procent z toho je možné uspořit využíváním zásad IOR.

 Posuzování „zbytečnosti“ používání pesticidů musí být založeno na ekonomické efektivitě jejich použití. Tak je to zahrnuto i v současné národní legislativě. Jestliže náklady na ochranná opatření jsou nižší než zisk z vyšších výnosů nebo vyšší kvality produktů, pak není aplikace pesticidu zbytečná. To platí obecně, ale i pro dedikace, pokud zabrání ekonomicky významným ztrátám. Jiné kriterium posuzování je, zdali aplikace daného přípravku není riziková pro zdraví člověka nebo pro složky životního prostředí. Pokud jsou taková rizika identifikována, pak je použití takových přípravků zakázáno, nebo v mírnějším případě v systému IOR regulováno.

Některá opatření mají status doporučení, ovšem dodržováníobecných zásad integrované ochrany rostlinje pro profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin od 1. ledna 2014 závazné pod hrozbou sankcí. Zásady IOR jsou jednou ze změn unijní a národní legislativy, která zahrnuje řadu směrnic a nařízení EU i českých zákonů.

Dodržování zásad IOR bude kontrolovat Státní rostlinolékařská správa, a to již od roku 2014. V současnosti je k tomuto účelu připravován systém kontroly založený na bodovém hodnocení dodržování zásad IOR. Webová aplikace kontrolního systému umožní autokontrolu ze strany pěstitelů.

Vinaři a sadaři už některé ze zásad používají

Za určitý mezistupeň z konveční ochrany pomocí pesticidů směrem k ochraně v ekologickém zemědělství lze označit IOR v systémech integrované produkce, v ČR v systémech integrované produkce ovoce a révy vinné. V těchto systémech je regulováno používání rizikových přípravků mnohem více než v systémech IOR. Některé rizikové přípravky jsou zcela zakázány z nařízení vlády, jiné přípravky mají značně omezené použití založené na směrnicích a metodikách svazů pro integrovanou produkci. Dá se tedy říci, že vinaři a sadaři z těchto svazů nebudou mít z dodržováním zásad velké problémy, i když i je čekají nové prvky ze zásad IOR.

Největší problémy s dodržováním zásad IOR budou mít pěstitelé polních plodin. Dá se odhadnout, že s dodržováním zásady číslo 1 – střídání plodin – bude mít problém přes 80 procent pěstitelů. Důsledkem nedodržování preventivních opatření, zejména osevních postupů, je zvýšená spotřeba pesticidů. Očekává se však, že přechod na systém IOR u polních plodin bude postupný, víceletý. Kontrolní systém IOR by měl v prvních letech identifikovat problémy pěstitele a umožnit mu postupně je řešit. K tomu budou nápomocni rostlinolékařští poradci, jejichž akreditace byla v roce 2013 na ministerstvu zemědělství zahájena. Pokud však pěstitel nebude dodržovat většinu zásad IOR, pak se sankcím ze zákona nevyhne.

Systémy IOR ve vytrvalých kulturách zvyšují stabilitu systému, omezují škodlivé výskyty a kolísání populací škodlivých organismů a v každém případě mají menší negativní dopady působení pesticidů na složky životního prostředí a přirozené nepřátele škůdců a biodiverzitu v krajině.

Z omezení spotřeby rizikových pesticidů lze očekávat zmírnění dopadů pesticidů na životní prostředí, kvalitu potravin i pro samotné zemědělce. Nejenom zásady IOR, ale celý pesticidní balíček a zejména opatření z národního akčního plánu by měly mít pozitivní dopad na krajinu, na její biodeverzitu, na rostlinné a živočišné druhy a také na povrchové vody a zdroje pitné vody.

Pozitivní očekávané dopady z regulace pesticidů by měl mít komplex opatření uvedený v Národním akčním plánu ke snížení používání pesticidů (NAP). Jedná se o soubor opatření, kterým je v ČR a v ostatních členských státech EU realizován program snížení nepříznivého vlivu přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a životní prostředí.

Předmětem NAP jsou oblasti, které jsou nebo mohou být dotčeny negativními dopady používáním přípravků na ochranu rostlin. NAP se týká ochrany zdraví lidí, tedy prevence akutních a chronických otrav v důsledku nehod a neopatrného používání přípravků a zdravotních rizik v důsledku konzumace potravin s nadlimitním obsahem reziduí a sledování potravin s obsahem reziduí, jejichž konzumace by mohla přinášet zdravotní rizika. NAP se týká také ochrany podzemních a povrchových vod, zejména vodních zdrojů a zdrojů pitné vody a v neposlední řadě také  ochrany necílových živých organismů přímo i nepřímo(prostřednictvím potravního řetězce – pozn. red.) ohrožených používáním přípravků v zemědělských a lesních ekosystémech.

Dodržování zásad IOR, zejména u polních plodin, běžný konzument potravin nepocítí. U produktů polních plodin se v současnosti rezidua pesticidů nevyskytují, nebo je jejich výskyt hluboce pro maximálním limitem reziduí povoleným v EU. Přínos z IOR by mohl být v omezení nebo zastavení dalšího nárůstu výskytu mykotoxinů zejména u obilovin určených k pekařským účelům nebo k výrobě piva. Ovoce, réva a zelenina vyprodukovaná v systémech integrované produkce v ČR je vysoce kvalitní a výskyt reziduí pesticidů v těchto produktech je velmi nízký ve srovnání se světem. 

Zdokonalení systému IOR v systémech integrované produkce ovoce, révy a zeleniny by mohlo přinést další snížení výskytu reziduí pesticidů v těchto produktech. Pokud se budou pěstitelé těchto komodit orientovat na bezreziduální produkci, nebo nízkoreziduální produkci, pak by spotřebitel mohl mít nabídku zdravějších produktů z těchto systémů než je v současnosti. V současné době se v EU, ale i v ČR začínají orientovat na takové produkty některé obchodní řetězce.

Využívání systému IOR by mělo být pro praktické zemědělce skutečně přínosem, a to i ekonomickým. Často však až po dvou a více letech uplatňování. Ekonomické přínosy by měly být z vypuštění nezdůvodněných aplikací pesticidů. Je však otázkou, jaké procento pěstitelů dokáže z uplatňování IOR ekonomické přínosy získat. Bariérou jsou požadavky na vysokou kvalifikaci a zkušenosti pracovníků i vícenáklady na činnosti spojené s uplatňováním IOR. Jak už jsem říkal, rostlinolékaři jim v prvních letech budou nápomocni.