Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 30. června 2013

Romové jsou tmavou vizitkou demokracie.

Ottův slovník naučný uvádí, že v roce 1921 bylo na celém území Československa, včetně Podkarpatské Rusi, okolo 5.000 cikánů. Proč je jich dnes všude plno? Kde se vzali?

 Při sčítání 1931 je jich uvedeno 8.000. Na Slovensko přicházeli hlavně z Maďarska a Rumunska. Po Mnichovské dohodě byli cikáni vyhnáni ze Sudet - patrně i z Německa - do okleštěného zbytku Československa, přičemž se odhadovalo, že se jedná o přesun 16.000 cikánů. Několik tisíc cikánů uprchlo ze Slovenské republiky na území Protektorátu v březnu 1939. Během německé okupace pak byl cikánský problém násilně potlačen. Většina cikánů se dokázala přizpůsobit. Našli si práci a úkryt v místech, kde nebyli příliš na očích. Ti, co se kočovného života a zlodějského řemesla nedokázali zříci, obyčejně skončili v koncentračních táborech nebo byli zlikvidováni v plynových komorách. Určitou ochranu, i když nedobrovolnou, jim poskytla protektorátní vláda, která je násilně soustředila v lágrech (např. Lety) hlídaných českou policií.

Po válce se někteří cikáni snažili uchytit ve vysídleném českém pohraničí, většinou však českému budovatelskému nadšení na chuť nepřišli a vrátili se ke kočovnému životu, přičemž základny měli opět v legálních i nelegálních cikánských vesnicích na Slovensku. Slovenské úřady problém řešili podobným způsobem jako je řešila během války slovenská fašistická vláda. Cikány vyhnaly na české území a vesnice zlikvidovaly. Zpět na Slovensko už je nepouštěly. Na území Čech a Moravy kolony cikánských vozů přejíždějící od vesnice k vesnici přibývaly a sílily, takže problém začaly řešit i české úřady, za pomoci vlády. Koně a vozy cikánům zabavily, přidělily jim městské byty a zahnaly je do práce, většinou na stavbách a v dolech. Tím bylo zaděláno na současné problémy.

Představy, že cikáni  splynou s majoritní společností, jako splynuli černoši, se nesplnily. Přestože byli nuceni pracovat, sloužit v armádě a chodit do škol, jejich mentalita se nezměnila. Že nedovedou myslet na budoucnost, nedovedou šetřit, dobrovolně se uskromnit a honit se za majetkem, v tom spočívá jejich nepřizpůsobivost. Nejlépe se cítí ve své početné komunitě. Vzhledem k tomu, že za socializmu vlastnictví majetku bylo i pro ostatní skupiny obyvatelstva nežádoucí, cikánský problém tolik nebil do očí. Navíc komunistický režim ho v 80. letech začal opatrně řešil menšími sociálními dávkami, avšak při důkladném osobním dohledu tzv. kurátorů.

 Když po roce 1989 v Československu začala být dodržována Listina lidských práv, skončil i úřední dohled přímo v cikánských rodinách. Romové pracovat nemusejí a nikdo jim už neurčuje, co si za štědré sociální dávky mohou a nemohou koupit, kdo může a nemůže v přiděleném bytě bydlet apod. Připočítá-li se bezmocnost policie proti kriminalitě, která může zasahovat jen v šiku, který je napaden, není se možné divit, že cikáni používají krádež jako svůj odvěký nejsnazší způsob obživy. Přibudou-li k tomu tradiční cikánská hašteřivost, hlučnost a agresivita, není možné se divit reakcím ostatního obyvatelstva. Potom stačí  nepatrná jiskřička a oheň je na střeše jako včera v Českých Budějovicích.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.