Heřmaň, zajímavá obec.

Heřmaň (382 m) se nachází v mírné zvlněné krajině 12 km na jih Písku, na silnici ze Strakonic do Protivína. Severovýchodně od obce vede železniční trať Plzeň – České Budějovice a protéká řeka Blanice, která se 5 km severně, u Putimi, vlévá do Otavy.

Radnice v Heřmani.

První zmínky o vesnici Heřmaň jsou z roku 1254, kdy zde stál kostel sv. Jiljí a byla fara s farářem Albikem. Roku 1330 král Jan Lucemburský daroval Heřmaň kapitule Vyšehradské. Prvním držitelem farní osady byl kanovník Tobiáš,  v letech 1390 - 1414 kanovník Vítek z Čerchnic. V nedaleké Zlaté hoře na severozápadě byly ve 14. století zlaté doly . Roku 1416 byla fara vyrabovaná husity a roku 1420 přešla heřmaňská rychta na šlechtickou vrchnost. 

 

Mohyla od Jana Kodeta z roku 1925.

V roce 1420 došlo poblíž (3 km), u rybníka Škaredý k bitvě mezi královským vojskem a husity, vedenými Janem Žižkou. Královští těžkooděnci se začali utápět v bahně rybníka a museli ustoupit.

Škola a fara.

Od roku 1437 byl majitelem Heřmaně Smil z Křemže, od něhož přešla na Rožmberky, ale roku 1508 je majitelem Lev Malovec. Od něho panství koupil Kryštof ze Švamberka, v roce 1588 Heřmaň, uváděná jako městečko, byla koupena městem Písek. Roku 1623 dal císař písecká města a vesnice, včetně Heřmaně, generálovi Huertovi, jako náhradu za dluh (peníze pro vojsko). Roku 1640 Heřmaň vypálili Švédové a ztratila status městyse, přičemž přišla i o faru. Koncem 17. století Heřmaň koupil Schwarzenberg, který ji měl až do zrušení poddanství v roce 1848.

Kostel sv. Jiljí stojí uprostřed oválného hřbitova.

Kostel sv. Jiljí dostal nynější barokní podobu v letech 1717-1719, v roce 1814 vyhořel. Hřbitov u kostela je ohrazený zdí, nad vchodem jsou obvyklé nápisy. V současnosti je kostel opravován.

Kořalna už dávno ukončila provoz a zazdila dveře. 

Z Heřmaně je výhodné cestovat vlakem, poblíž jsou dvě zastávky: Ta bližší (Heřmaň-obec) na trati Plzeň – České Budějovice, ta vzdálenější (Heřmaň), za řekou Blanicí, je na trati Praha – České Budějovice. Nedaleko této zastávky je penzion Benešovský mlýn. Blízkost železnice jistě rozhodla o charakteru obce, zemědělstvím zde přestalo být jediným zaměstnáním.

Cesta k železnici.

V Heřmani se narodil básník Jan Čarek a pobýval v ní filmový režisér Václav Krška. V blízkosti byly natáčeny scény filmu Dobrý voják Švejk. Heřmaň je samostatnou obcí, ve které žije okolo 250 obyvatel. (R. Fischer, 19.5.2013)