Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

pondělí 6. května 2013

František Horský, velký hospodář 19. století.

František Xaver Horský narodil se v Bílině 29. září 1801 v rodině Václava Horského, naddůlního ve službách  Františka Josefa knížete z Lobkowicz. Zemřel 6. dubna 1877 se šlechtickým titulem rytíř z Horskyfeldu. Svůj památník si zbudoval velkými zásluhami o modernizaci a rozvoj českého zemědělství. Horského idea byla: intenzivní využívání a zúrodňování půdy, zvyšování výnosů a užitkovosti zvířat.
František Horský rytíř z Horskyfeldu.

Už ve škole, mimo výborných školních úspěchů, jevil značný zájem o polní hospodářství, což knížete Lobkovice zaujalo tak, že Františka Horského jako čtrnáctiletého poslal na hospodářskou praxi na panství Vysoký Chlumec a v roce 1818 vymohl mu přijetí do schwarcenberského hospodářského učiliště v Českém Krumlově, což v té době byla jediná zemědělská škola v Čechách. Po jejím absolvování, se skvělým prospěchem, v roce 1921 mu kníže Josef Schwarzenberk zajistil úřednické místo u vrchnostenského soudu v Cítolibech u Loun. Následovala úřednická místa ve Vršovicích a na velkostatku ve Mšeci, kde se brzy stal hospodářským správcem.
Vysoký Chlumec

 Horský velice dbal na obdělání polí, které muselo být přímo zahradnické. Vynalezl secí harku, která kypřila půdu a zároveň sela semeno do hloubky 3 palců. Velice ho lákalo polní pokusnictví. Najal si ve Mšeci jednu usedlost, na jejichž polích začal dělat soukromé polní pokusy. Zkoušel pěstování nových plodin, různých jetel, trav, hnojení komposty, popelem, potaší a různými minerálními látkami. Za svého šestiletého působení ve Mšeci dokázal na tamním statku zvýšit výnosy na dvojnásobek a tamní hospodářství se stalo vzorové.

Už v roce 1801 koupil Schwarzenberg od Buquoye panství Libějovice (u Vodňan), které nevynikalo hospodářskými úspěchy. Českokrumlovský hospodářský rada Mayer sice vypracoval projekt na žádoucí povznesení Libějovic, ale chyběl někdo, kdo by plány dokázal realizovat. Volba padla na Horského, který od 1. ledna 1836 se stal administrátorem purkrabského úřadu s mimořádnými úředními pravomocemi.
Libějovická tvrz

Horský sebou do Libějovic přivezl řadu svých vynálezů a nových strojí, které v tamním panství byly neznámé (např. ruchadlo na orbu). V Libějovicích odmítl dosavadní úhorové hospodářství, nechal úhory zorat a osít hrachem, jetelem, brambory, zelím a lnem a začal vzešlé porosty hnojit sádrou. Už na podzim roku 1836 na šesti dvorech panství zavedl sedmihonný osevní postup. Začalo se sít do širokých záhonů, které byly odvodňovány příčnými vodotečemi. Melioracím pozemků věnoval velkou péči.
Hlavní vchod do tvrze, která je opět soukromým majetkem.

Protože zrušením úhorového hospodářství a melioracemi polí a luk byla v krátké době nejen odstraněna dlohoudobá bolest zemědělství, což byl nedostatek píce a steliva, ale začal být přebytek. Řešení nadbytku bylo odstraněno nákupem skotu, a to skotu s vysokou užitkovostí, pocházejícího ze Švýcarska, Štýrska a Tyrolska. Horský kupoval plemeníky z Rakous i Uher, přičemž jimi připouštěl nejen krávy knížecí, ale i selské. Během tří let Horský na statek nakoupil 234 kusů skotu a 11 koní.  Zavedl řád v ošetřování zvířat. Každý čeledín ošetřoval 4 voli, děvečka dojila 10 krav. V každé stáji ještě byli řezači krmiva. Pro čeleď byla zřízena kuchyně. Na libějovickém panství bylo chováno 2300 ovcí, buď na kvalitní vlnu, nebo na maso. Horský je rozdělil na 3 dvory, přičemž zavedl vypásání vypuštěných rybníků.
Libějovický dvůr.

Velký ekonomický efekt Horskému přineslo pěstování a zpracování průmyslových plodin: řepky, brambor a chmele. Řepkový olej byl používán ke svícení, z brambor byl vyráběn líh. Libějovický mlýn se změnil na olejnu, přičemž stroje byly poháněny, buď vodní silou, nebo dobytkem (žentourem). Lihovar byl zřízen ve dvoře Rabín. Statek měl 2 chmelnice, jejichž produkce plně stačila zásobit libějovický pivovar.
V libějovickém dvoře se usadil ÚKZÚZ a dal mu lesk jako měl v nejslavnějších dobách.

Horský v Libějovicích zavedl pěstování ovoce ve velkém, hlavně jabloní. Na alejích kolem cest nechal vysázet 60.000 stromů ovocných, 60.000 stromů ovocných a okrasných bylo vysázeno na neplodných pastvištích.
Libějovický zámek opustila armáda a jeho osud je nejasný.

Po zrušení poddanství v roce 1848 na velkostatcích nastal nedostatek pracovních sil, s čím se Libějovice vyrovnali poměrně dobře, neboť tam byla zavedena na tehdejší dobu moderní mechanizace (ruchadla, brány, harky, secí stroje atd.)
Libějovický zámek je vydán na pospas povětrnosti, času, zlodějům a vandalům.

Uznávaje velké Horského zásluhy, jmenoval ho Schwarzenberg v roce 1842 inspektorem 5 svých panství. Kvůli sporům s pražskou vrchní správou knížecích statků v roce 1846 Horský odešel od Schwarzenberga a stal se inspektorem všech statků knížete Lobkowicze. V roce 1847 ještě přijal inspekci statků Rothkirchů a Sweerts-Sporků a v roce 1848 inspekci všech statků knížete Paara.

V roce 1851 se Horský stal ředitelem Knížecí rolnické školy v Rabíně, kterou během sedmiletého působení velmi zkvalitnil. O studium v ní byl velký zájem, počet zájemců značně převažoval možnosti školy.

Aby se Horský mohl věnovat inspekčním cestám po cizích statcích, požádal v roce 1855 Schwarzenberka o přeložení do výslužby a přestěhování do Prahy. Bylo mu vyhověno, přičemž dostal doživotní penzi 1.800 zlatých ročně.

V roce 1862 zakoupil si Horský velkostatek v Kolíně za 460.000 zlatých, ze kterého během krátké doby udělal vzorové hospodářství. Na závěr života se usadil v nově postaveném zámku Horskyfeld u Býchor. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.