O letním sídle prezidentů rozhodl domovník.

Po vzniku Československa a zvolení T.G. Masaryka prezidentem rozhodla vláda, že prezident by měl mít, mimo kanceláře na Hradě, také reprezentativní letní sídlo, tedy po vzoru monarchů zámek. Nabídka přišla od Schwarzenberga. Nebyl to ovšem zámek v Lánech, ale zámek Mšec ležící na staré císařské silnici Praha - Karlovy Vary.

Zámek Mšec

Zámek Mšec nechal začátkem 17. století postavit Matyáš Štampach ze Štampachu na místě bývalé tvrze. Bývala to honosná budova budova. Měla čtyři křídla, veliké prostranství, věž nad vstupní branou a čtyři schodiště na galerie, v zahradě stál honosný letohrádek. Štampach, císařský rada a hejtman Slánského kraje, nešetřil výdaji. Založil sedmihektarovou oboru pro vysokou zvěř, bažantnici, ovocné školky a zahrady a chmelnice. Ze zámku byla vyhlídka do dalekého okolí. Po doporučení jezuitů ve druhé polovině 17. století zámek koupili Schwarzenberkové. Začala velkolepá přestavba zámku, při které však budova ztratila starý ráz.

Mšecký zámek měl i své slavné hosty, roku 1619 se tady cestou k pražské korunovaci zastavil stavovský král Bedřich Falcký, roku 1767 nocoval v zámku císař Josef II. při inspekci vojenských manévrů v okolí Mšece.

V roku 1921 se z Prahy na mšecký zámek přijela podívat komise, která pro Masaryka měla vybrat letní sídlo. V komisi byl prezidentův syn Jan Masaryk, dcera Alice Masaryková, Masarykův kancléř Dr. Šámal, ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš s chotí Hanou Benešovou a správce prezidentských domů Kovanda. Hosty uvítal správce schwarzenberského velkostatku ve Mšeci Ing. B. Mudroch. Přítomni byli i starosta městyse Mšec Adlt a tajemník Jílek.

Zámek Lány

Hosté si zámek i park důkladně prohlédli a vyslovili uznání nad tím, jak vzorně je vše udržováno. Rozhodující slovo však měl správce budov Kovanda, který řekl:  "Tohle se pro nás nehodí." Poté padla volba na nedaleký fürstenberský zámek v Lánech, ve kterém strávil T. G. Masaryk poslední dva roky života a kde také v roce 1937 zemřel. Lánský zámek potom sloužil, a nadále slouží, jako letní sídlo i dalším československým a českým prezidentům.

Znak 1. čs. republiky

Po roce 1945 byl na základě zvláštního zákona Schwarzenberkům zabaven zbývající majetek, včetně zámku Mšec (o dvě třetiny majetku už přišli při pozemkové reformě po roce 1918). O několik let později zámek Mšec dostalo do užívání JZD, které v něm mělo kanceláře a ubytovnu pro brigádníky. V současnosti je v zámku škola.