Myslivecké úvahy sedláka v roce
1934.
Před rokem 1891 u nás míval
honitbu kníže
Schwarzenberg, který platil 20 zlatých. V roce 1891 rozhodli se sousedi, že si honitbu pronajmou za 6
zlatých ročně. Tento nájem udržel se až do roku 1927, kdy si opozice
vynutila zvýšení nájmu na 351 Kč.
V prvních letech, kdy
dostali revír sousedi místní, byl velký stav zvěře, neboť
všude dokola našeho revíru byli jsme obklopeni komorou knížete Schwarzenberga, která náš
malý revír (450
ha) napájela zvěří. To bylo důvodem nízkého nájmu od sousedů. Když ale se zvěř stále střílela, tak ubývala. Přesto udržovala se zvěř v dobrém stavu až do doby poválečné (1920), kdy statky šlechticů přišly k rozdělení a lesy připadly státu. Přesto však dnes (1934) průměrně ročně se střílí 5 ks srnčího, 170 zajíců, 300 koroptví a 20 bažantů.
Až do roku 1927 střílelo se svobodně, kdo chtěl, jenom musel opatřiti si zbrojní pas a honební
lístek. Zastřelenou
zvěřinu si každý ponechával pro sebe. Protože bylo vždy dobré sousedství
v naší vesnici, dávali střelci
zajíce sousedům,
kteří nestříleli. Každým rokem udělalo se několik večírků, upravila se zvěřina, srnci nebo zajíci,
pozvali se všichni sousedi a to se vždy dobře
oslavilo. Tento pořádek
a zábava udržuje
se i dnes, avšak už
to nejde tak vesele, neboť
dnes je to velký luxus. Opatření
papírů na střelbu dnes stojí 200 korun ročně a rok od roku se zdražuje. Od roku 1927 střílí tady sousedů domácích 12 a zvěř se kvůli pořádku musí odevzdati
k rukám nájemce a pak si ji obyčejně
mezi sebe rozebereme a někdy
podle potřeby
ji platíme, avšak za cenu nižší,
než se prodává na trhu v Písku.
Josef
Č.,
14.1.1934
Žádné komentáře:
Okomentovat