Válečné zemědělství - Protektorátní venkov 1939 (3).

Zpět na předcházející stránku.

 Kontingenty.

Volný prodej jakéhokoli zemědělského produktu byl zakázán. Všechna hospodářská zvířata, včetně drůbeže, musela být evidována na obecním úřadu, každá změna stavu musela být hlášena. Tím automaticky byly zrušeny trhy na dobytek. Zemědělci museli veškerou produkci odevzdat předem úředně stanoveným obchodníkům, mohli si ponechat jen příděl potravin, krmiv, osiva a sadby. Měli tzv. samozásobitelské příděly potravin.

Venkov.

Samozásobitelské příděly potravin

Jedna osoba mohla v roce 1939 spotřebovat 21 kg obilí za 4 týdny. Toto obilí se mohlo mlít ve mlýně, který byl hospodářům určen. Směly mlít jen mlýny, které měly výkon alespoň 10 vagónů obilí za rok. Od 4. listopadu se muselo odevzdávat sádlo, podle váhy poraženého prasete (např. při nejmenší povolené porážkové váze prasete 80 kg se muselo odevzdat 4 kg sádla, při 160 kg praseti 13 kg sádla, při 200 kg praseti 20 kg sádla). Sádlo muselo být řádně vyškvařené a zabalené v předepsaném nepropustném bílém papíru, který většinou bylo možné koupit na obecním úřadě. Byl přísný zákaz používání tohoto papíru k jiným účelům. Prodej sádla musel být uskutečněn do 30 dní od porážky prasete.

Nelegální porážky prasat.

Jíst vepřové dle libosti ovšem nebylo možné. Za 4 týdny mohla 1 osoba na statku spotřebovat 4 kg vepřového masa a 1 kg sádla. Další prase mohlo být zabito až po vyčerpání spotřebitelského přídělu. Postupem času se vymýšlely různé podvody na kontrolory, s počty a váhou prasat, a zabíjelo se „na černo.“ Za přestupky byly vysoké pokuty, hrozilo i vězení. Denně mohla 1 osoba v rodině hospodáře spotřebovat ¾ litru mléka. Spotřeba vajec nebyla omezena, pokud byla splněna dodávková povinnost 65 vajec na 1 slepici za rok.

Lístky na potraviny.

Potravinové lístky

Potravinové lístky pro ostatní spotřebitele byly zavedeny 2. října 1939. Na osobu byl týdenní příděl 2.900 g chleba, 500 g masa, 210 g jedlých tuků a 1 vejce. Denní dávka mléka byla  ¼ litru pro dospělého spotřebitele, ¾ litru pro děti do 6 let. Manuálně pracujícím osobám byly tyto dávky zvýšeny. Lístků bylo 18 druhů, měly platnost 4 týdny, lišily se barvou, která se po 4 týdnech měnila. Spotřebitel si je musel vyzvednout na obecním úřadě. Zemědělců se týkaly lístky na cukr (400 g cukru na osobu a týden), mýdlo (125 g na 4 – 6 týdnů), holící mýdlo (1 ks na 5 měsíců) na kávové náhražky (160 g pražené cikorky na 1 týden), čaj, krupičku, petrolej, zápalky aj. Dále byly poukazy na oděvy a obuv, tzv. „šatenky,“ což byl příděl bodů, za které bylo možné nakupovat oblečení. Každý kus oděvu a prádla pro muže, ženy a různé věkové kategorie dětí měl stanoven určitý počet bodů. (např. na 1 rok bylo z přídělu bodů pro muže možné koupit 1 oblek, 2 páry ponožek, 1 šála, 1 pár rukavic, 1 košile, 1 spodní kazajka, 2 kapesníky, 1 kravata, 1 vesta). Poukazů na boty bylo málo, byly na pořadí u starosty. Někteří starostové na malých vesnicích pomáhali lidem tím, že falšovali doklady (např. evidovali nebožtíky jako spotřebitele) a pokud v termínu nepřišla kontrola, doklady zničili a začínali od nuly. Řada starostů za to zaplatila ztrátou svobody nebo i životem.

Protipožární opatření.

V létě byly povinné noční dvojčlenné protipožární hlídky, na kterých se střídali muži 16 až 60 let. Byla zavedena přísná protipožární opatření v domech. Půdy musely být vyklizeny, 1 m od komína nesmělo nic být, ve dvoře musel být sud s 50 litry vody, 3 pytle s 15 kg písku, lopata, krumpáč, sekera a dlouhá tyč s železným hákem. Pravidelnou kontrolu dvakrát ročně prováděly komise (hasiči a kominík). Bylo nařízeno odevzdávat do sběru veškeré staré železo, mosaz, kosti, hadry, gumy, korek aj.

Mzdy zemědělské čeledi.

11. listopadu 1939 byly zákonem stanoveny měsíční platy, mimo stravu a ubytování, pro zemědělskou čeleď: Čeledín musel dostat minimálně 185 K, děvečka 155 K a mladšinka 125 K. V období duben-květen musela čeleď dostat příplatky 15 – 30 K, v období červen  - září příplatky 30 – 40 K. (Pro porovnání: plat  vyučeného zedníka v té době byl 800 K/měsíc).
Pokračování na další straně

1. Začátek roku 1939 
2. Německá okupace a její právní norma
3. Vznik Protektorátu Čechy a Morava
4. Válečné zemědělství
5. 1940 - Germanizace
6. 1941 - Válečná bída
7. 1942 - Statková evidence
8. 1942 - Heydrichiáda
9. 1943 - Sedlákovy vzpomínky
10. 1943 - Okupace jako samozřejmost
11. 1943 - Setrvačnost
12. 1944 - Kontroly zásob.
13. 1944 - Černý obchod.
14. 1945 - Poslední zoufalá válečná opatření.
15. 1945 - Nová diskriminace selského stavu
16. 1945 - Hurá všichni do pohraničí