Jiří Stříbrný, politik, kterého zasáhla Benešova pomsta.

Ani se při čtení článku ve starých novinách nechce věřit, že byl napsaný v roce 1926. Kdyby byl napsán dnes, byl by stejně aktuální. Mění se jména a letopočet, morálka politiků se ale nemění.

 „Povážlivý výrok dne 11.července 1926 učinil pan poslanec Jiráček ze Živnostenské strany středostavovské: »Na náš návrh, který byl většinou přijat, budou zrušena tři ministerstva. Lid bouří se vlastně proto, že jejich zástupci nekonají své povinnosti tak, jak jim přísluší, že nedohlížejí na zákony a starají se o subvencování, zbytkové statky atd. Jsme pro poctivý parlamentizmus. Žádali jsme, aby bylo zjištěno jmění u všech politických předáků! Kdo jmění nabyl tímto nespravedlivým způsobem, aby bylo zabaveno. Poslanec Stříbrný má dnes zbytkové statky za 40 milionů. Výrok tento, který je vlastně obviněním, jistěž nemůže zůstati panem poslancem Stříbrným nepovšimnut.«  Zůstal nepovšimnut, nic se nestalo, Stříbrný odjel na Slovensko střílet medvědy.“

Kdo byl Jiří Stříbrný? Narodil se v roce 1880. Vstoupil do politiky jako jeden z pěti mužů 28. října (Šrobár, Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný). Po vzniku Republiky československé se stal ministrem pošt (1918-1919), dále ministrem železnic (1920-1925) a ministrem národní obrany (1925-1926). Byl místopředsedou Československé strany socialistické, ze které po jejím přejmenování na Československou stranu národně socialistickou byl v roce 1926 vyloučen. Potom působil v různých neúspěšných stranách, které koketovaly s fašizmem. Byl vydavatelem bulvárních novin a autorem několika knih, v nichž často tvrdě kritizoval Edvarda Beneše. Stříbrného kritika Benešovy nečitelné politiky vyvrcholila po Mnichovu. A to se mu nevyplatilo, neboť po válce to bylo vydáváno za podporu Hitlera.

Přestože se během německé okupace Jiří Stříbrný stáhl do ústraní, s okupačními orgány nespolupracoval, byl v roce 1945 postaven před soud a podle Benešových retribučních dekretů odsouzen k doživotnímu žaláři. Zemřel v roce 1955 ve valdické věznici.