Kolektivizace ve Stříbřeci začala v roce 1949.

Ivan Olbracht

Obec Stříbřec na Třeboňsku je spojována se jmény dvou komunistických spisovatelů. Narodil se zde spisovatel a normalizační ředitel  nakladatelství Československý spisovatel Jan Pilař (1917-1996) a během německé okupace zde pobýval  spisovatel a revolucionář Ivan Olbracht (1882-1952). Oba zde pravděpodobně zanechali stopy kladiva a srpu, které po roce 1948 vedly k rychlé vzorové kolektivizaci zdejšího zemědělství a k perzekuci několika lidí.

Rolnická komise ze Stříbřece se zúčastnila únorových událostí 1948 v Praze. Když se vrátila, předložila místní organizaci KSČ úkol: Parcelaci pozemků statkáře Vladimíra Hofbauera (151 ha) a bývalého okresního hejtmana Jana Blažka (13 ha).

"Rok 1949 se stal mezníkem obce.  Měří se síla dělnické třídy se silou reakčních živlů, nepřátel socialistického podnikání. Složky NF spolu s rolnickou komisí, místní organizací KSČ a MNV připravují půdu pro založení JZD."

Podle dohody MNV 9. ledna 1949 byly Hofbauerovi ponechány pozemky o výměře necelých 50 ha, zabavený "zbytek" (100 ha) byl vkladem do JZD, které ve Stříbřeci bylo založeno 5. května1949. O to, aby Hofbauer přišel i o zbývající majetek a byl z obce vystěhován, o to se postarali jiní. Vladimír Hofbauer byl totiž v představenstvu Hospodářského družstva Třeboň, které bylo obžalované kvůli nezvládnutí úkolů v pohraničí. To byla záminka k žalobě, když skutečnými důvody byl majetek obžalovaných, výměry pozemků a pověsti výborných hospodářů a představitelů agrárního venkova. 

Přestože hlediště soudní síně v Třeboni obsadili komunističtí funkcionáři, svezeni z celého okresu, průběh soudního jednání neprobíhal podle představ žalobců, vinu nebylo možné prokázat. Na počátku roku 1949 stále platily právní předpisy, podle nichž nebylo možné představitele HD Třeboň odsoudit, i když se OV KSČ, KV KSČ, ÚV KSČ i ministerstvo spravedlnosti snažily průběh soudu ovlivnit. Nakonec komunistické orgány nařídily žalobu stáhnout. Jak se později ukázalo, pouze taktizovaly, rozhodly se počkat na avizovanou novelizaci zákonů. Zákony, které novému režimu nevyhovovaly, byly nahrazovány velice rychle.

Hned po změně zákonů byl Vladimír Hofbauer zatčen a 11. října 1949 odsouzen Krajským soudem v Českých Budějovicích k odnětí svobody na 6 let, zabavení veškerého majetku a vystěhování rodiny z obce.

 Po veškerém zemědělském majetku Vladimíra Hofbauera sáhlo JZD Stříbřec, které se rázem stalo jedním z největších v republice. Stát potom pomohl zřízením Strojní traktorové stanice ve Stříbřeci.  Na úspěšnou kolektivizaci se v roce 1950 přijela do Stříbřece podívat vládni delegace: společně s ministrem zemědělství Juliem Ďurišem přijela jeho manželka, ministryně výživy Ludmila Jankovcová, ministr průmyslu Zdeněk Firlinger a náměstek ministra zemědělství Josef Smrkovský.

Olbrachta ve Stříbřeci lidé rádi neměli, byl to pro ně nějaký divný člověk, co pořád "mazal" karty v hospodě. Přesto po válce mu postavili pomník. Pomník je prý neúplný - chybí na něm ty karty.

V témže roce byl, kvůli podezření z protikomunistické propagandy, ve Stříbřeci zakázán pobyt faráři československé církve husitské Janu Hrdličkovi a bývalému generálovi Antonínu Zemanovi. Oba se museli z obce vystěhovat.

V roce 1952 byli ve Stříbřeci zatčeni manželé Liškovi za to, že se u nich na noc zastavil Alexandr Bělohlávek, kamarád jejich syna Jana Lišky. Bělohlávek k nim jezdíval na neděli (domů na Ostravsko to měl daleko) z Tábora, kde se v roce 1948 v hotelu Znamenáček, společně s Janem Liškou, učil kuchařem.

Jan Liška (1930-1988)

V roce 1951 Bělohlávek uprchl do Německa a příští rok se ilegálně vrátil a zamířil k Liškům. Jan Liška nebyl doma, toho času dělal kuchaře v Domě armády v Lokti. Bělohlávek se u Lišků ve Stříbřeci vyspal a jel do Karlových Varů, kde se s Janem Liškou a s dalším stříbřeckým občanem Rudolfem Lískovcem setkal. Bělohlávka však Státní bezpečnost sledovala a postupně všechny lidi, kteří se s ním setkali, zatkla a postavila před soud.

Alexandr Bělohlávek byl odsouzen na 18 let vězení, Jan Liška na 15 let, Rudolf Lískovec na 10 let a manželé Liškovi dostali po 4 letech vězení.  Jejich dcera Hana Lišková byla umístěna v dětském domově. Veškerý majetek propadl státu a dům ve Stříbřeci byl zbořen.

Dnes je ve všech turistických webech obec Stříbřec popisována jako klidná obec v idylické jihočeské přírodě, vhodná pro letní rekreaci. O metodách komunistického režimu nemá většina současných návštěvníků tamních penzionů ani tušení. Pro mnohé je to středověk, pro jiné lži. Sny o vládě komunistů však nezmizely, zvláště u obyvatelstva na venkově, jemuž v 80. letech minulého století zemědělství dokázalo zajistit slušnou životní úroveň. Obyvatelstvo vesnic bylo současným režimem vyhozeno na pospas "vlkům". Spousta nezaměstnaných. Ti, co práci mají, berou pár korun a utratí je za dojíždění. Důchodci jsou okrádáni zloději, podvodníky i státem. V letošních krajských volbách ve Stříbřeci vyhráli komunisti se 34% hlasů.