Sláva Volný probouzel kolektivizovaný venkov.

"Ať si nemysleji, že jim ty lumpárny tak lehce projdou, napíšu to Slávovi Volnému," křičela před vesnickým krámkem jedna starší družstevnice. Bylo to někdy na podzim 1967 a měla na mysli funkcionáře místního JZD.

Zemědělská poradna Čs. rozhlasu, vedená Slávou Volným, byl jednou týdně polední rozhlasový pořad, jenž se na venkově stal tak populární, že kvůli němu téměř každý spěchal k přijímači. Lidé měli možnost slyšet věci, na které se před pár roky neodvážili ani pomyslet. Redaktor Sláva Volný veřejnost seznamoval s obsahem stížností, které mu lidé z vesnic zasílali a dával rady, jak se bránit, na koho se při hájení svých zájmů obracet. Velký ohlas měly samozřejmě rady jak reagovat na nezákonnosti z padesátých let, ale nechyběly ani kritické komentáře k jednání představitelů JZD a jiných zemědělských podniků. Sláva Volný otvíral vesnickým lidem oči, v některých případech doslova způsoboval vzbouření na vsi, které bylo příčinou pádu místních funkcionářů.

Sláva Volný změnil venkov víc, než si i on sám uvědomoval. Víc i než chtějí přiznat současní komentátoři, kteří právě tuto jeho činnost v zemědělském vysílání Čs rozhlasu záměrně zamlžují stejně, jako to dělali komunističtí normalizátoři. Stav, když venkovský člověk chtěl zvednout hlavu, nevyhovoval nikdy žádnému režimu a jeho intelektuálským přisluhovačům.

Sláva Volný se narodil v srpnu roku 1928 ve Spišské Nové Vsi na Slovensku. Osobně poznal práci v zemědělství, na Státním statku, před příchodem do pražského rozhlasu pracoval i v zahraničním obchodě, v časopisu Lidová kontrola a v odborářském tisku. V letech 1963 až 1968 byl redaktorem Československého rozhlasu. Získal si mezi posluchači takovou popularitu, že si mohl dovolit takové komentáře, za které by jiný novinář těžko ve státním mediu obstál. Volného legitimace člena KSČ asi příliš nechránila, spíš umožňovala získat informace o nepravostech vysokých komunistických funkcionářů. Po lednu 1968 zaměřil svou novinářskou činnost na podporu Dobčekova tzv. "obrodného procesu společnosti." 

Obrodný proces nedopadl dobře, 20. srpna 1968 začala okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Po obsazení budovy rozhlasu se vysílalo dál z provizorních studií. Přesto se podařilo Volnému dostat do éteru několik znamenitých reportáží, rozhovorů a komentářů. Jeho pravděpodobnému zatčení zabránily zmatky, které v Praze způsobila okupační vojska. Potom nakrátko jeho známý charismatický  hlas zmizel z pražského rozhlasu, aby po několika málo dnech se ozval ve vysílání mnichovské Svobodné Evropy. 

V emigraci Volný mohl ve svých komentářích využít znalost předsrpnových poměrů v čs. úřadech, jeho pořad byl však poslouchaný  daleko menším počtem posluchačů (rušičky), než měl při jeho vysílání z Prahy, kde mohl být přímo u zdroje. Přesto československé normalizátory přiváděl k zuřivosti, když o něm informovali jako o vlastizrádci, úchylném opilci a kriminálníkovi.  Sláva Volný pracoval ve Svobodné Evropě až do smrti v roce 1987.  (M.V. 2012)