Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

sobota 7. ledna 2012

Teplé začátky roků 1988 a 2012.

Když dnes ráno rozhlasová moderátorka oznamovala, že je 7. ledna, okamžitě se mi vybavila vzpomínka na 7. ledna roku 1988. Nevím proč jsem si toto datum zapamatoval, byl to den jako každý jiný. Snad mi ho připomněla letošní poměrně teplá zima.


Objížděl jsem tehdy Prahu, traktorem, po okreskách středočeského kraje a zdravil se s traktoristy pracujícími na polích. To není překlep. Skutečně 7. ledna 1988 bylo v polích mnoho traktorů a pluhů. Nebylo to kvůli tomu, že se to nestačilo udělat na podzim, příčinou byl tehdejší plánovací systém. Na podzim se zemědělským podnikům nedostávalo nafty. Proto se oralo až počátku roku, kdy dostaly nový příděl. A počasí to dovolovalo. Začal se klín vytloukat klínem.


Nafta tenkrát stála, myslím, 3,50 Kč, což pro JZD nebyl problém. Byla však na příděl. Nedostatek nebyl jen kvůli tomu, že tehdejší traktory, hlavně ty ze SSSR, se nevyznačovaly nízkou spotřebou, ale také kvůli tomu, že šéfové JZD nevěřili tomu, že zemědělství může být omezováno, a v průběhu roku spotřebu neregulovali. Soběstačnost ve výrobě potravin mívala přednost před jinými státními výdaji. Tak nějak to bývalo v předcházejících normalizačních letech. Když příděl nafty nedostačil, dojeli na příslušný úřad nebo sekretariát a přivezli bumážku na další příděl. Najednou to nebylo možné, vrátili se bez nafty. A tak se na podzim 1987 neoralo.


Doposud poměrně rozhazovačné socialistické zemědělství v polovině 80. let začalo být přiškrcováno a nuceno k hospodaření. To byl jev, který v čelech podniků vyvolal spoustu kádrových změn. Z politických funkcí se stávaly funkce politicko-ekonomické. Staří kovaní komunisté, "inženýři z lidu", byli nahrazováni pragmatickými "socialistickými inženýry." Ti se od svých předchůdců lišili skutečným vzdělání a "moderním" vztahem k penězům. Jednalo se většinou o lidi, pro které komunistická legitimace měla být prostředkem ke kariéře a zbohatnutí. Idea peněz na prvním místě - to byl jeden z důvodů konce socializmu.


Počasí na Zemi je ovlivňováno vesmírnými jevy. Podle astrologů vesmírné jevy ovlivňují i chování lidstva a měly vlivy na vznik válek, revolucí apod. Teplé lednové počasí roku 1988 zřejmě ovlivnilo světovou i československou politiku. Lidé začali nahlas upozorňovat na strnulé poměry v zemi. To vyvolalo i změny na nejvyšších místech ve státě, která byla svěřena lidem vyvolávajícím úsměvy i zlobu (Jakeš, Fojtík, Štěpán atd.). Ve skutečnosti vládli ekonomové s napojením na bezpečnostní složky, kteří připravovali "perestrojku" podle svých představ. Jaké to byly představy, začalo se ukazovat už po dvou letech. Při tunelování.


Letošní lednové počasí připomíná rok 1988. Rovněž společenská atmosféra v zemi připomíná tehdejší nálady lidí, aroganci vlády, pěrestrojkové reformy a zdražování. Je snad letošní počasí také předzvěstí velkých změn, které v příštích letech přijdou? (M.V. 7.1.2012)

2 komentáře:

  1. Tak já nevím, jestli někde není chyba?
    Zápis z kroniky obce Rašov:Zima 1986-87 se přihlásila normálním nástupem. Po tři noci před Vánocemi klesla teplota na -10°C, když před tím bylo asi 12 cm sněhu. Po vánocích přišlo oteplení s deštěm, sníh roztál a déšť způsobil prudké zvýšení hladin všech toků v republice. V Hradci Královém se stav vody zvedl 10x proti normálu, na Labi byla zastavena vnitrostátní i mezinárodní plavba. Taktéž i na řece Moravě v Olomouci a dalších místech je třetí stupeň ohrožení. Na Nový rok bylo v noci +5°C, ale již druhého ledna bylo -10°C a mráz se stupňoval, sedmého již klesla teplota v noci na -17°C. 11 ledna již mrazy přes -20°C sužují celou Evropu. Sněhu je již napadeno 35 cm a stále sněží. Další vlna mrazů přišla od 28 ledna a asi deset dnů se drží kolem dvaceti pod nulou a je jasno. Prvého února je i ve dne -19°C. Až kolem desátého února povolily mrazy, ale zima stále drží. Další mrazivé počasí nastalo 1 března a trvá až do 15.3. Celý týden jsou mrazy v noci –13 až -17°C, v dalším týdnu od -10°C až -13°C. Mrazy trvají až do 23. března. Z Prahy – Klementina je oznámeno, že takové mrazy v březnu nebyly zaznamenány již 200 roků. Na Šumavě – Kvildě byl naměřen rekordní mráz v noci na 5 března -37°C.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu. Autorova paměť částečně selhala. Jednalo se o rok 1988.

      Vymazat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.